Infarkt u žen: příznaky, které nevypadají jako infarkt

Je jí špatně od žaludku, nemůže popadnout dech a cítí zvláštní tlak mezi lopatkami. Myslí si, že je jen přepracovaná nebo že jde o návaly v přechodu. Lehne si a čeká, až to přejde. Jenže u žen se infarkt často ohlásí právě takhle nenápadně. Stačilo málo: brát příznaky vážně a včas zavolat 155.

Modelová situace

Představte si ženu kolem šedesáti, která se večer vrátí z práce. Celý den byla nezvykle unavená, při cestě do schodů se zadýchala a teď cítí pálení v horní části břicha. Přidá se nevolnost a studený pot. Napadne ji, že snědla něco špatného nebo že je to stres. Vezme si čaj, sedne si k televizi a manželovi řekne, ať nedělá paniku.

Nic z toho nevypadá jako „infarkt z filmu“, kdy se člověk chytí za hruď a svalí se k zemi. Právě proto se u žen pomoc často volá pozdě. A u infarktu přitom rozhoduje čas. Podobně nenápadně a bez bolesti může začít i mozková příhoda, jejíž varovné signály shrnujeme v článku příznaky mrtvice.

Co se při infarktu v těle děje

Infarkt myokardu je podle Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) život ohrožující srdeční příhoda, při které se náhle a úplně ucpe věnčitá (koronární) tepna. Část srdečního svalu přestane dostávat krev a kyslík a začne odumírat.

Nejčastější příčinou je podle NZIP ateroskleróza. V cévách se postupně ukládají tukové pláty, které zužují průsvit. Když se takový plát naruší, vytvoří se na něm krevní sraženina a tepnu uzavře. Vzácněji může infarkt vyvolat zánět cév, embolie, vrozená vada cév nebo cévní křeč, například po kokainu.

Poškozený sval se neobnoví. Čím dřív se tepna znovu zprůchodní, tím menší část srdce odumře. NZIP uvádí, že doba od tísňového volání do zprůchodnění tepny by v ideálním případě neměla překročit dvě hodiny.

Proč infarkt u žen často vypadá jinak

Klasický obraz infarktu se popisuje jako silná svíravá bolest za hrudní kostí, která vyzařuje do paží, břicha, mezi lopatky nebo do čelisti. Postižený může mít pocit, jako by mu někdo seděl na hrudi. U žen je ale situace často jiná.

NZIP výslovně uvádí, že ženy jen zřídkakdy pociťují tlak nebo bolest na hrudi. Místo toho se u nich objevuje:

• extrémní únava a pokles výkonnosti,
• poruchy spánku,
• dušnost,
• závratě,
• bolesti v horní části břicha nebo mezi lopatkami.

V článku o rozdílech mezi muži a ženami NZIP doplňuje, že bolest na hrudi bývá u žen spíš pálivá nebo řezavá, ne svíravá. Potíže se podle NZIP u žen často objevují v klidu, během spánku nebo při stresu, zatímco u mužů spíš při námaze. Přidat se může nevolnost, zvracení, návaly pocení a nevysvětlitelná únava.

Příznaky přehledně

Jeden příznak sám o sobě infarkt neznamená. Varovné je, když přijdou náhle, jsou silnější než cokoli, co jste dosud zažila, nebo se kombinují. NZIP k tomu jasně říká: pokud se potíže objeví v míře, jakou člověk dosud nezažil, je namístě volat záchrannou službu.

Proč si ženy příznaky vysvětlují jinak

NZIP uvádí několik důvodů, proč se u žen nemoc věnčitých tepen rozpozná později. Ženy své potíže méně často přisuzují srdci. Návaly pocení si často mylně vysvětlují jako projev klimakteria. A příznaky někdy nerozpoznají správně ani lékaři, protože neodpovídají učebnicovému obrazu. Některá vyšetření, například zátěžové EKG (ergometrie), jsou navíc podle NZIP u žen méně spolehlivá.

K tomu se přidává mýtus, že infarkt je „mužská nemoc“. NZIP ale upozorňuje, že dvě třetiny žen, které prodělaly akutní infarkt, předtím nikdy neměly srdeční problémy. Absence srdeční diagnózy tedy není důvod příznaky přehlížet.

Co mohlo následovat

Když se pomoc zavolá pozdě, odumře větší část srdečního svalu. Následkem může být oslabené srdce, poruchy rytmu nebo náhlá zástava oběhu. NZIP upozorňuje, že na kardiovaskulární onemocnění umírá více žen než mužů, protože se u nich nemoc diagnostikuje a léčí později. Ženy jsou při infarktu podle NZIP v průměru o deset let starší než muži a častěji mají i další nemoci, třeba cukrovku, vysoký tlak, poruchy tuků v krvi nebo nadváhu.

Nejhorší scénář je zástava oběhu. Postižená přestane reagovat a nedýchá normálně. V tu chvíli pomůže jen okamžitá resuscitace, kterou podrobně popisujeme v článku resuscitace laikem krok za krokem.

Kdy volat 155

Záchranná služba hl. m. Prahy doporučuje volat 155 při každé náhle vzniklé bolesti na hrudi. U žen je rozumné rozšířit to pravidlo i na netypické příznaky, které popisuje NZIP. Volejte, když:

• náhle cítíte tlak, pálení nebo bolest na hrudi, v nadbřišku, mezi lopatkami, v čelisti nebo v pažích,
• se přidá dušnost, nevolnost, studený pot nebo závrať,
• jsou potíže silnější nebo jiné, než jaké znáte,
• se stav během několika minut nelepší nebo se zhoršuje,
• člověk zkolabuje, přestane reagovat nebo nedýchá normálně.

Radši zavolat zbytečně než pozdě. Operátor záchranné služby je vyškolený podle příznaků posoudit, jak rychle je potřeba pomoc. Vy tu diagnózu stanovit nemusíte.

Co říct operátorovi

ZZS hl. m. Prahy radí volat ideálně přímo od postiženého, nechat se vést otázkami operátora a popisovat, co vidíte, ne co si myslíte. Připravte si:

• adresu – ulici, číslo domu, patro, případně orientační bod,
• co se děje – jaké příznaky a od kdy,
• zda je postižená při vědomí a dýchá normálně,
• jaké má nemoci a léky, pokud to víte, a zda je na některé léky alergická.

Pokud máte v telefonu oficiální aplikaci záchranné služby Záchranka, ZZS hl. m. Prahy uvádí, že odešle souřadnice telefonu přímo na operační středisko. To se hodí, když nevíte přesnou adresu, třeba na chalupě nebo na cestách.

Když postižená nechce, abyste volali

Častá věta zní: „Nedělej scény, nikoho neotravuj.“ Žena, která celý život pečuje o ostatní, nechce být ta, kvůli které jede sanitka. Nehádejte se o diagnózu. Řekněte klidně, že to nemusí být nic vážného, ale že o tom má rozhodnout lékař, ne vy dva v kuchyni.

Pokud odmítá, zavolejte 155 přesto a situaci operátorovi popište, včetně toho, že postižená volání nechce. Operátor s ní může mluvit sám. Zbytečný výjezd sanitky je menší problém než odumřelá část srdce. A pokud potíže popisuje někdo po telefonu z jiného města, nečekejte, až za ním dojedete. Zavolejte 155 na jeho adresu a mezitím sežeňte souseda nebo někoho s klíči.

Když jde o vás samotnou

Volejte 155 hned, dokud jste schopná mluvit. Nesedejte za volant. Britská zdravotní služba NHS to u podezření na infarkt říká výslovně: nevozte se na pohotovost sama. Pokud jste doma sama a zvládnete to bezpečně, odemkněte dveře a sedněte si tak, abyste v případě slabosti nespadla.

Když příznaky přijdou za jízdy, zastavte na bezpečném místě a volejte. Pokud by došlo ke kolizi, další postup najdete v článku co dělat po dopravní nehodě.

Co udělat hned (krok za krokem)

Když přestane reagovat

Česká resuscitační rada upozorňuje na lapavé dýchání. Jde o nádechy v nápadně dlouhých intervalech, které mohou připomínat „dýchání kapra“ po vytažení z vody. Nejde o normální dýchání, ale o známku srdeční zástavy, a je potřeba hned začít stlačovat hrudník.

NZIP u dospělých popisuje stlačování středu hrudníku do hloubky 5–6 cm frekvencí 100–120 za minutu. Pokud je v dosahu automatizovaný externí defibrilátor (AED), ZZS hl. m. Prahy radí nechat ho přinést, zapnout a řídit se jeho pokyny. Operátor 155 vás celým postupem provede.

Co se děje po příjezdu záchranky a v nemocnici

Podle NZIP léčba začíná už v sanitce. Záchranáři pacienta převážejí vleže se zvednutou horní polovinou těla, tlumí bolest a podávají léky, které brání dalšímu srážení krve. NZIP zdůrazňuje, že všichni pacienti s podezřením na infarkt musí být okamžitě převezeni do nemocnice.

V nemocnici se ucpaná tepna nejčastěji zprůchodní katetrem. Lékaři zavedou tenkou trubičku přes tepnu v třísle nebo na ruce, v místě uzávěru roztáhnou balonek a obvykle vloží stent. Pokud to nejde, dá se sraženina rozpustit léky nebo cévy chirurgicky přemostit bypassem. Obojí podle NZIP funguje nejlépe, když se začne co nejdřív.

Pro lékaře je proto užitečné vědět, kdy potíže začaly. Pokud přišly postupně, zkuste odhadnout, kdy se poprvé objevily a kdy zesílily.

Nejčastější chyby

Záměna léků je ostatně častý domácí problém i mimo akutní situace. Jak jí předejít, popisujeme v článku záměna léků doma.

Když si nejste jistí, co se děje

Některé stavy se mohou infarktu podobat. Náhlá slabost poloviny těla, pokleslý koutek nebo porucha řeči ukazují spíš na mozkovou příhodu, o které jsme psali výše. Bolest hlavy, nevolnost a slabost u více lidí v jedné místnosti zase mohou znamenat otravu oxidem uhelnatým. Dušnost s otokem obličeje po bodnutí hmyzem bývá alergická reakce, o které píšeme v článku alergická reakce na bodnutí hmyzem. Postup je ve všech případech stejný: volat 155 a řídit se operátorem.

Kdo je víc ohrožený

Ženy jsou do přechodu před infarktem relativně chráněné. NZIP ale uvádí, že po menopauze riziko roste velmi rychle a ženy muže brzy doženou. Nemoc věnčitých tepen se u žen podle NZIP projevuje v průměru o deset let později než u mužů.

Jak tomu příště zabránit

Infarkt se podle NZIP vyvíjí dlouhodobě, i když příznaky přijdou náhle. Riziko se proto dá výrazně snížit:

• Chodte na preventivní prohlídky. NZIP uvádí, že prohlídky zaměřené na včasné zjištění a léčbu rizikových faktorů riziko infarktu významně snižují. Nechte si změřit tlak, cholesterol a cukr.
• Přestaňte kouřit. Podle NZIP se tím pravděpodobnost úmrtí na infarkt v dalších deseti letech sníží přibližně o polovinu.
• Nepodceňujte cukrovku a tlak. Užívejte léky, jak je lékař předepsal, a neukončujte léčbu sami.
• Hýbejte se a hlídejte váhu. Nadváha a nedostatek pohybu riziko zvyšují zejména v kombinaci s dalšími faktory.
• Naučte příznaky rodinu. Partner, děti i rodiče by měli vědět, že infarkt u ženy nemusí bolet na hrudi.

Pomáhá i jednoduchý zvyk: pokud žije máma nebo babička sama, domluvte se na krátkém každodenním telefonátu. Včas tak zachytíte zhoršení zdraví a všimnete si i jiných problémů, třeba když se ji snaží podvodníci obrat o úspory.

A než odjedete na dovolenou, zkontrolujte, zda vaše pojištění kryje i léčbu srdečních onemocnění. Na výjimky u chronických nemocí upozorňujeme v článku nejčastější chyby v cestovním pojištění.

Co mít připravené dopředu

V krizové chvíli se špatně vzpomíná. Pár věcí si můžete připravit v klidu a v akutní situaci ušetří minuty:

• Seznam léků a diagnóz na papíře v peněžence nebo na lednici. Uveďte i alergie na léky.
• Kontakty na blízké uložené v telefonu tak, aby je záchranáři našli.
• Přesnou adresu chalupy nebo zahrádky, včetně popisu cesty. Mimo město se místo špatně vysvětluje.
• Klíče u souseda, pokud žijete sama. Záchranáři se tak dostanou dovnitř, i když nedojdete ke dveřím.
• Nabitý telefon u postele. NZIP upozorňuje, že potíže se u žen často objevují i v klidu a během spánku.

Naučte volat 155 i děti

Pokud je doma s vámi dítě, vysvětlete mu, kdy a jak zavolat záchranku a co říct: adresu a že máma nebo babička nemůže dýchat či nereaguje. Užitečné je to i ve chvílích, kdy zůstává dítě samo doma.