Resuscitace laikem: postup krok za krokem podle aktuálních doporučení
Resuscitaci nemusíte umět dokonale. Stačí zavolat 155 a začít stlačovat hrudník, operátor vás povede. Postup krok za krokem podle doporučení ERC 2025 a záchranné služby.
Obsah článku
Muž v nákupním centru se zapotácí a sesune se k zemi. Kolem se udělá hlouček, někdo natáčí, jiný říká, že má asi slabost. Nikdo nic nedělá, protože se bojí, že udělá chybu. Přitom rozhodují minuty a jediná skutečná chyba je nedělat nic. Stačilo málo: zavolat 155 a začít stlačovat hrudník.
Pokud člověk nereaguje a nedýchá normálně, volejte hned 155 (nebo 112), zapněte hlasitý odposlech a začněte stlačovat hrudník. Operátor vás celým postupem provede. Tento článek nenahrazuje kurz první pomoci. Postup vychází z doporučení Evropské resuscitační rady (ERC) 2025, Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) a Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy.
Modelová situace
Představte si sobotní ráno. Tatínek jde s dětmi na procházku, v parku si sedne na lavičku a najednou se svalí na stranu. Nereaguje. Chvíli jako by chrápal, pak se jen občas zhluboka nadechne. Kolemjdoucí si myslí, že spí nebo že mu je jen špatně. Uplyne minuta, dvě, tři.
Ten „chrápavý“ dech není normální dýchání. Jde o typickou známku zástavy oběhu. Pokud by někdo v tu chvíli zavolal 155 a začal stlačovat hrudník, dal by mu šanci. Zástava oběhu často přichází po infarktu, který se nemusí ohlásit učebnicovou bolestí na hrudi, jak popisujeme v článku infarkt a jeho méně typické příznaky u žen.
Co se při zástavě oběhu děje
Při náhlé zástavě oběhu srdce přestane účinně pumpovat krev. Mozek přestane dostávat kyslík. NZIP uvádí, že mozkové buňky bez kyslíku rychle odumírají, během 3 až 5 minut.
Záchranáři přitom potřebují nějaký čas, než na místo dorazí. Proto je tak důležité, co udělají lidé, kteří jsou u toho. NZIP zdůrazňuje, že pouze okamžitě poskytnutá a kvalitně prováděná kardiopulmonální resuscitace dokáže zčásti nahradit životní funkce a dát postiženému šanci přežít.
Stlačováním hrudníku nahrazujete práci srdce. Krev tak dál proudí do mozku, i když jen v omezeném množství. Neoživíte tím člověka hned, ale udržíte ho při životě do příjezdu záchranářů a do použití defibrilátoru.
Jak poznat, že je potřeba resuscitovat
ZZS hl. m. Prahy i NZIP popisují dvě základní známky: člověk nereaguje a nedýchá, nebo nedýchá normálně. Víc zjišťovat nemusíte.
- Nereaguje: oslovte ho nahlas a zatřeste mu rameny. Neotevře oči, neodpoví, nepohne se.
- Nedýchá normálně: zakloňte mu hlavu a podívejte se, poslouchejte a cítíte, jestli dýchá. Nejistotu neřešte sami, řešte ji s operátorem.
Lapavé dechy nejsou dýchání
Česká resuscitační rada upozorňuje na lapavé dýchání. Jde o nádechy v nápadně dlouhých intervalech („občas se nadechne“), které mohou připomínat „dýchání kapra“ po vytažení z vody. Podle České resuscitační rady se lapavé dýchání vyskytuje u více než poloviny lidí se srdeční zástavou. Je známkou zástavy a znamená okamžitě zahájit resuscitaci.
Právě lapavé dechy lidi nejčastěji zmatou. Vypadá to, že postižený „ještě dýchá“, a tak se čeká. ERC 2025 navíc podle souhrnu na portálu Zachrannasluzba.cz upozorňuje, že u zástavy při sportu mohou mít postižení delší dobu normální dýchání nebo lapavé dechy.
Když si nejste jistí
Nemusíte rozhodnout sami. Pokud člověk nereaguje a vy nevíte, jestli dýchá normálně, volejte 155 a řekněte to operátorovi přesně takhle. Operátor se vás bude ptát a pomůže vám stav zhodnotit. Zbytečně zahájená resuscitace u člověka, který se vzápětí probere, je mnohem menší problém než resuscitace, která nezačala.
Co je nového v doporučeních ERC 2025
Evropská resuscitační rada zveřejnila nová doporučení 22. října 2025. Obsahují dvanáct dokumentů, mimo jiné o základní resuscitaci dospělých, resuscitaci dětí a první pomoci. Česká resuscitační rada v červenci 2026 oznámila, že je k dispozici český překlad souhrnu doporučení.
Pro laiky je nejdůležitější změna v pořadí kroků. Podle souhrnu, který zveřejnil portál Zachrannasluzba.cz, má při bezvědomí volání tísňové linky přednost před zjišťováním dýchání. Důvod je praktický: operátor je vyškolený v tom, jak svědka provést hodnocením dýchání i resuscitací. Čím dřív je u telefonu, tím dřív začne stlačování hrudníku. Doporučení podle stejného souhrnu také podrobněji popisují roli operátora tísňové linky.

Co udělat hned (krok za krokem)
- 1. Bezpečnost. Zkontrolujte, že nehrozí nebezpečí vám ani postiženému: doprava, elektřina, plyn, oheň, voda. ZZS hl. m. Prahy tento krok uvádí na prvním místě.
- 2. Reaguje? Oslovte ho nahlas a zatřeste mu rameny.
- 3. Volejte 155. Pokud nereaguje, volejte hned, ideálně ze svého telefonu u postiženého, a zapněte hlasitý odposlech. Pokud je u vás někdo další, ať volá on a vy pokračujete.
- 4. Dýchá normálně? Zakloňte mu hlavu a spolu s operátorem zhodnoťte dýchání. Lapavé dechy nejsou normální dýchání.
- 5. Stlačujte hrudník. Položte ho na záda na pevnou podložku. Dlaně dejte na střed hrudníku, ruce propněte a ramena mějte nad postiženým. Stlačujte do hloubky 5–6 cm, frekvencí 100–120 za minutu. Tak postup popisuje NZIP.
- 6. Nechte přinést AED. Pokud je v dosahu automatizovaný externí defibrilátor, ať ho někdo přinese. Zapněte ho a řiďte se jeho hlasovými pokyny.
- 7. Umělé dýchání, pokud ho umíte. NZIP uvádí u dospělého poměr 30 stlačení a 2 vdechy. Pokud dýchání neumíte nebo si netroufáte, řiďte se pokyny operátora a nepřerušujte stlačování.
- 8. Nepřestávejte. Pokračujte do příjezdu záchranářů, dokud vám neřeknou, že můžete přestat. Tak to doporučuje ZZS hl. m. Prahy.
Technika stlačování přehledně
| Co | Jak | Zdroj |
|---|---|---|
| Poloha postiženého | na zádech, na rovné a pevné podložce | NZIP |
| Kam tlačit | střed hrudníku | NZIP, ZZS hl. m. Prahy |
| Poloha rukou | dlaně na sobě, propnuté lokty, ramena nad hrudníkem | NZIP |
| Hloubka | 5–6 cm u dospělého | NZIP, ZZS hl. m. Prahy |
| Frekvence | 100–120 stlačení za minutu | NZIP, ZZS hl. m. Prahy, ERC 2025 |
| Dýchání | 30 stlačení : 2 vdechy, pokud jste proškolení | NZIP |
| Jak dlouho | do příjezdu záchranné služby | ZZS hl. m. Prahy |
Rytmus 100–120 za minutu je rychlejší, než by se zdálo. Pokud si nejste jistí tempem, řekněte to operátorovi, pomůže vám.
Telefonicky asistovaná resuscitace
Nemusíte si pamatovat všechno. Když zavoláte 155, operátor s vámi projde, zda postižený reaguje a dýchá, a pokud je to potřeba, bude vás navádět ke stlačování hrudníku. Česká resuscitační rada uvádí, že pracovníci linky 155 jsou školeni, aby v případě bezvědomí se zástavou dechu nebo abnormálním dýcháním předali volajícímu instrukce k okamžitému zahájení srdeční masáže. Tomuto postupu se říká telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace (TANR).
Co pro to můžete udělat vy:
- zapněte hlasitý odposlech a položte telefon vedle sebe,
- odpovídejte na otázky krátce a popisujte, co vidíte, ne co si myslíte (tak radí ZZS hl. m. Prahy),
- nezavěšujte, dokud vám to operátor neřekne. NZIP upozorňuje, abyste nikdy nezavěšovali jako první,
- pokud jste na neznámém místě, řekněte orientační body. ZZS hl. m. Prahy doporučuje aplikaci Záchranka, která odešle souřadnice telefonu přímo na operační středisko.
Jak použít AED
Automatizovaný externí defibrilátor je přístroj, který sám vyhodnotí srdeční rytmus a pokud je to potřeba, vydá elektrický výboj. Je navržený pro laiky a mluví na vás. ZZS hl. m. Prahy uvádí postup:
- Zkontrolujte vědomí, přivolejte pomoc, uvolněte dýchací cesty a zkontrolujte dýchání.
- Zapněte AED a nalepte elektrody podle obrázku na nich.
- Během automatické analýzy rytmu se postiženého nedotýkejte.
- Pokud přístroj vyzve, stiskněte tlačítko pro výboj. Nikdo se v tu chvíli nesmí postiženého dotýkat.
- Hned pokračujte ve stlačování hrudníku.
- Pokračujte v resuscitaci podle pokynů AED do příjezdu záchranné služby.
Pokud jste na místě sami, nejdřív volejte 155 a stlačujte. Operátor vám řekne, zda je AED poblíž. Pokud je vás víc, jeden stlačuje a druhý přinese defibrilátor.
Kde AED najdete
Defibrilátory bývají umístěné na místech, kde se pohybuje hodně lidí. Všimněte si, kde je nejbližší AED u vás v práci, ve škole dětí, v obci nebo ve sportovní hale. Ve chvíli, kdy ho potřebujete, už nebude čas hledat. Pokud nevíte, operátor 155 vám řekne, zda je nějaký v dosahu.
Děti, tonutí a další zvláštní situace
Resuscitace dítěte
Postup u dětí se liší. NZIP u dětí uvádí začít pěti počátečními vdechy a poté střídat stlačování a vdechy v poměru 15:2. U kojenců se podle NZIP stlačuje dvěma palci, u větších dětí jednou rukou. Resuscitační rada Spojeného království ve směrnicích 2025 uvádí, že kdo není školený v resuscitaci dětí, může použít poměr 30:2 a řídit se pokyny operátora. Hlavní je nečekat.
Tonutí
Resuscitační rada Spojeného království ve směrnicích 2025 uvádí, že se začíná pěti záchrannými vdechy, jakmile je to bezpečné, tedy na břehu nebo na lodi. ZZS Ústeckého kraje upozorňuje, že u lidí po tonutí je vhodné použít i umělé dýchání. Jak tonutí u dětí rozpoznat a jak mu předejít, popisujeme v článku tiché tonutí dětí.
Dušení cizím tělesem
Pokud se člověk dusí soustem, ale je při vědomí, postup je jiný: údery mezi lopatky a Heimlichův manévr. NZIP upozorňuje, že Heimlichův manévr se nepoužívá u dětí do jednoho roku. Podrobnosti najdete v článku dušení a první pomoc. Když dušený přestane reagovat, volejte 155 a zahajte resuscitaci.
Nebezpečné prostředí
Bezpečnost je na prvním místě. Pokud cítíte plyn, nezapínejte elektrické spotřebiče a postupujte podle článku únik plynu: co dělat. Pokud leží v zamčené koupelně s plynovým ohřívačem více lidí, myslete na otravu oxidem uhelnatým. Na silnici nejdřív zajistěte místo nehody, jak popisujeme v článku co dělat po dopravní nehodě.
Když zástavě předcházelo něco jiného
Náhlé bezvědomí může přijít po mozkové příhodě nebo po těžké alergické reakci. Pokud postižený předtím špatně mluvil a měl slabou ruku, řekněte to operátorovi a záchranářům. Příznaky popisujeme v článku příznaky mrtvice. Pokud předtím otekl po bodnutí hmyzem, pomůže článek alergická reakce na bodnutí hmyzem.
Co mohlo následovat
Když nikdo nezačne resuscitovat, mozek je bez kyslíku a podle NZIP jeho buňky během několika minut odumírají. Záchranáři pak přijíždějí k člověku, u kterého už je šance na přežití nebo na návrat do normálního života velmi malá. Každá minuta stlačování hrudníku před jejich příjezdem tuto šanci zvyšuje.
Nejčastější chyby a obavy
| Chyba nebo obava | Jak to je |
|---|---|
| „Ještě dýchá, jen divně.“ | Lapavé dechy nejsou normální dýchání. Podle České resuscitační rady jsou známkou zástavy. |
| Nejdřív dlouho zjišťovat, co se děje | Podle ERC 2025 má při bezvědomí volání 155 přednost před zjišťováním dýchání. |
| Zdlouhavé zjišťování, co se stalo | ZZS hl. m. Prahy i NZIP uvádějí jako rozhodující dvě věci: člověk nereaguje a nedýchá normálně. |
| „Bojím se, že mu ublížím.“ | Bez resuscitace postižený nemá šanci. NZIP zdůrazňuje, že jen okamžitá resuscitace dokáže zčásti nahradit životní funkce. |
| Stlačování na měkké posteli | NZIP doporučuje rovnou a pevnou podložku. Postiženého stáhněte na zem. |
| Příliš mělké nebo pomalé stlačování | U dospělého 5–6 cm, 100–120 za minutu. Operátor pomůže s rytmem. |
| Přestat, když se zdá, že to nefunguje | ZZS hl. m. Prahy radí pokračovat do příjezdu záchranářů. |
| Strach z AED | Přístroj sám vyhodnotí rytmus a dává hlasové pokyny. Jen se ho během analýzy a výboje nedotýkejte. |
| Zavěsit telefon | NZIP doporučuje nikdy nezavěšovat jako první. |
Když je vás víc
Stlačování hrudníku je fyzicky náročné a po pár minutách síla ubývá. Pokud je u vás další člověk, domluvte si role: jeden volá a drží telefon, druhý stlačuje, třetí běží pro AED a čtvrtý jde naproti sanitce. Když se u stlačování střídáte, udělejte to rychle, aby pauza byla co nejkratší.
Když přijedou záchranáři
Nepřestávejte stlačovat, dokud vás záchranáři nevystřídají. Pak jim krátce řekněte, co víte:
- kdy postižený zkolaboval a kdy jste začali stlačovat,
- zda jste použili AED a kolikrát přístroj vydal výboj,
- co se dělo před kolapsem – bolest na hrudi, dušnost, slabá ruka, bodnutí hmyzem, vytažení z vody,
- jaké má nemoci a léky, pokud to víte.
Po všem může přijít silná únava, třes nebo pláč. Je to normální reakce na velký stres. Neostýchejte se o zážitku mluvit s blízkými, případně s lékařem nebo psychologem. Ať dopadla resuscitace jakkoli, udělali jste pro postiženého to nejdůležitější.
Lidé kolem natáčejí
Pokud lidé kolem stojí a natáčejí, dejte jim konkrétní úkol: „Vy v modré bundě, doneste AED z informací.“ „Vy běžte ke vchodu a naveďte sanitku.“ Konkrétní oslovení funguje lépe než obecné „pomozte někdo“.
Co říká zákon
Pomoc člověku v ohrožení života není jen morální otázka. Trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.) v § 150 odst. 1 stanoví, že kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
Pro laika z toho plynou dvě praktické věci:
- Nemusíte riskovat vlastní život. Zákon počítá s pomocí, kterou lze poskytnout bez nebezpečí pro sebe nebo jiného. Do hořícího auta ani do rozvodněné řeky skákat nemusíte.
- Zavolat 155 můžete vždycky. Přivolání záchranné služby a plnění pokynů operátora je pomoc, kterou zvládne každý.
Přísnější odstavec 2 dopadá na lidi, kteří jsou podle povahy svého zaměstnání povinni takovou pomoc poskytnout. Jde například o profese, jejichž náplní práce je poskytování pomoci.
Jak se připravit dopředu
- Absolvujte kurz první pomoci s nácvikem na figuríně. Hloubku a rytmus stlačování je lepší si vyzkoušet v klidu.
- Uložte si do telefonu aplikaci záchranné služby, která pomůže s lokalizací.
- Zjistěte, kde je nejbližší AED v práci, ve škole, v obci nebo ve sportovním klubu.
- Naučte děti volat 155 a říct adresu. Hodí se to i ve chvílích, kdy zůstává dítě samo doma.
- Mějte u sebe seznam léků a diagnóz, zvlášť u starších rodičů. Záchranářům to po obnovení oběhu pomůže.
Časté otázky
Mám nejdřív kontrolovat dýchání, nebo volat 155?
Podle doporučení ERC 2025 má při bezvědomí volání tísňové linky přednost před zjišťováním dýchání. Dýchání pak zhodnotíte spolu s operátorem.
Musím dělat i umělé dýchání?
U dospělého NZIP uvádí poměr 30 stlačení a 2 vdechy. Pokud dýchání neumíte nebo si netroufáte, řiďte se pokyny operátora a hlavně nepřerušujte stlačování hrudníku. U dětí a po tonutí je dýchání důležitější.
Jak hluboko a jak rychle stlačovat hrudník?
U dospělého do hloubky 5–6 cm, frekvencí 100–120 stlačení za minutu. Tak to uvádí NZIP i ZZS hl. m. Prahy.
Postižený se občas zhluboka nadechne. Mám resuscitovat?
Ano, pokud nereaguje. Nádechy v dlouhých intervalech jsou podle České resuscitační rady lapavé dýchání, které je známkou zástavy oběhu a znamená zahájit resuscitaci.
Můžu AED použít, i když jsem to nikdy nedělal?
Ano. AED sám analyzuje rytmus a dává hlasové pokyny. ZZS hl. m. Prahy radí přístroj zapnout, nalepit elektrody, během analýzy se nedotýkat postiženého a pokračovat podle pokynů AED.
Jak dlouho mám resuscitovat?
Do příjezdu záchranné služby a dokud vám záchranáři neřeknou, že můžete přestat. Pokud je vás víc, střídejte se.
Jak se liší resuscitace dítěte?
NZIP u dětí uvádí začít pěti vdechy a pokračovat v poměru 15:2. Kdo není školený v resuscitaci dětí, může podle Resuscitační rady Spojeného království použít poměr 30:2 a řídit se operátorem.
Zdroje
- NZIP: Zásady první pomoci
- NZIP: Kardiopulmonální resuscitace
- ZZS hl. m. Prahy: Bezvědomí/resuscitace
- ZZS hl. m. Prahy: Použití AED
- ZZS hl. m. Prahy: Volání na linku 155
- Česká resuscitační rada: Lapavé dýchání znamená zahájit resuscitaci
- Česká resuscitační rada: Český překlad ERC Guidelines 2025 – Executive Summary je k dispozici
- European Resuscitation Council: 2025 ERC Guidelines is released
- Zachrannasluzba.cz: ERC Guidelines 2025 publikovány
- Resuscitation Council UK: Paediatric basic life support guidelines 2025
- ZZS Ústeckého kraje: První pomoc u tonutí
- Zákony pro lidi: Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
- Bezplatná právní poradna: Trestný čin neposkytnutí pomoci, § 150 trestního zákoníku


