Příznaky mrtvice: jak ji poznat a proč nečekat, až to přejde

Táta u večeře najednou mluví divně, koutek mu poklesne a vidlička vypadne z ruky. Nic ho nebolí, prý si jen lehne a ono to přejde. Právě v tuhle chvíli se rozhoduje, jestli se z cévní mozkové příhody zotaví, nebo zůstane trvale postižený. Stačilo málo: poznat příznaky a hned zavolat 155.

Modelová situace

Představte si babičku, která ráno volá, že „nějak nemůže najít slova“ a pravá ruka jí je těžká. Zní unaveně, ale tvrdí, že jen špatně spala. Rodina se domluví, že se za ní odpoledne zastaví. Než dorazí, uplynou hodiny – a s nimi čas, během kterého je možné poškození mozku omezit.

Tahle situace je nebezpečná právě tím, jak nenápadně působí. Mrtvice často nebolí, příznaky mohou kolísat a postižený sám si nemusí uvědomovat, že se s ním děje něco vážného.

Co se v těle děje

Cévní mozková příhoda (CMP, lidově mrtvice) vzniká podle Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) náhlou poruchou krevního zásobení mozku. Nervové buňky přestanou dostávat kyslík a živiny a začnou odumírat. Základní typy jsou dva:

• Ischemická CMP – céva v mozku se ucpe krevní sraženinou.
• Hemoragická CMP – céva praskne a do mozku krvácí.

Laik oba typy od sebe nerozliší a ani nemusí. Rozhodnutí je v obou případech stejné: volat 155. Podle NZIP postihne CMP v Česku každoročně přibližně 27 000 lidí a je třetí nejčastější příčinou úmrtí, za ischemickou chorobou srdeční a srdečním selháním. Všeobecná zdravotní pojišťovna v roce 2019 uvedla, že na mrtvici v Česku umírá 8 až 9 tisíc lidí ročně a že péči související s mozkovou příhodou v roce 2018 čerpalo téměř 81 tisíc jejích klientů.

Jak mrtvici poznat

K rychlému rozpoznání se používá mezinárodní pomůcka FAST, kterou uvádí i Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti. NZIP ji rozšiřuje na BE FAST o rovnováhu a zrak.

Mezi další příznaky, které uvádějí NZIP a Cerebrovaskulární sekce, patří náhlá silná bolest hlavy, závratě se zvracením, porucha rovnováhy, potíže s chůzí a zmatenost. NZIP u závratí popisuje typickou tendenci padat na jednu stranu. Cerebrovaskulární sekce upozorňuje, že náhlá silná bolest hlavy je typická pro krvácení do mozku. Rozhodující je slovo náhle. Stačí jeden z příznaků.

Když si nejste jistí

Příznaky nemusí být učebnicové. Někdo má jen slabou ruku, jiný jen „divně vidí“ nebo náhle nerozumí, co mu říkáte. Nemusíte si být jistí diagnózou – to není vaše práce. Stačí, že se stav změnil náhle. O zbytku rozhodne operátor záchranné služby a lékaři.

Proč na minutách tolik záleží

Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti upozorňuje, že při mrtvici mozek ztrácí buňky rychlostí přibližně dvou milionů za minutu. Moderní léčba přitom umí ucpanou cévu znovu otevřít – ale jen v omezeném čase.

• Trombolýza (léčba rozpouštějící sraženinu) má podle NZIP optimální okno v prvních 4,5 hodinách od začátku příznaků, ideálně do 90 minut.
• Mechanická trombektomie (odstranění sraženiny katetrem) se podle NZIP využívá do šesti hodin od vzniku příznaků.

Česko má podle NZIP přibližně 45 iktových center, tedy pracovišť specializovaných na akutní léčbu mrtvice, a patří v akutní péči o CMP ke světové špičce. Ne každá nemocnice ale akutní léčbu mrtvice poskytuje. Cerebrovaskulární sekce proto výslovně doporučuje nejezdit do nemocnice sám a volat 155 – záchranná služba zahájí péči už na místě a pacienta směřuje tam, kde je léčba možná.

Kdy volat 155 a co říct operátorovi

Volejte hned, jak si změny všimnete. Nečekejte, až dojedete domů, až se ozve lékař, nebo až příznaky „pořádně ukáží, co to je“. Operátorovi pomůžete, když budete mít připravené tyto informace:

• Kde přesně jste – adresu, patro, jak se dostat do domu.
• Co vidíte – pokleslý koutek, slabá ruka, porucha řeči, zmatenost. Řekněte rovnou, že máte podezření na mrtvici.
• Kdy to začalo – nebo kdy jste postiženého naposledy viděli v pořádku.
• Zda je při vědomí a dýchá.
• Jaké má nemoci a léky, pokud to víte.

Telefon nezavěšujte, dokud vám to operátor neřekne. Může vám dávat další pokyny. Pokud jste u postiženého sami, zapněte hlasitý odposlech, ať máte volné ruce.

Když příznaky popisuje někdo po telefonu

Modelová situace z úvodu – babička, která po telefonu hledá slova – není výjimečná. Pokud s blízkým mluvíte a zní zmateně, nerozumí vám nebo si stěžuje na slabou ruku, nečekejte, až za ním dojedete. Zavolejte 155 sami a nahlaste jeho adresu. Mějte po ruce, kde přesně bydlí, v kterém patře a jak se záchranáři dostanou do domu. Pokud to jde, zkuste mezitím zajistit, aby k němu přišel soused nebo někdo, kdo má klíče.

Když příznaky zaznamenáte sami na sobě

Náhlá slabost ruky, porucha řeči nebo výpadek zraku se může stát i vám. Nepokoušejte se odjet autem k lékaři a nečekejte, jestli to přejde. Volejte 155 hned, dokud ještě dokážete mluvit. Pokud jste doma sami a zvládnete to bezpečně, odemkněte dveře a pak si sedněte nebo lehněte tam, kde vám nehrozí pád. Operátorovi řekněte, jaké léky užíváte, pokud to víte.

Co udělat hned

Pokud se postižený při jídle zakucká a nemůže polknout ani kašlat, jde o jinou akutní situaci. Postup najdete v článku dušení: první pomoc krok za krokem.

Co se děje po příjezdu do nemocnice

Mnoho lidí se bojí, že v nemocnici „budou jen čekat“. U podezření na mrtvici je to naopak. NZIP popisuje, že prvním vyšetřením bývá CT mozku, které ukáže, zda jde o krvácení. Podle toho lékaři rozhodují, zda je možné podat léčbu rozpouštějící sraženinu. Magnetická rezonance je přesnější, ale méně dostupná a pomalejší, a nelze ji použít například u pacientů s kardiostimulátorem.

Součástí vyšetření je podle NZIP také neurologické vyšetření, odběr krve, měření krevního tlaku, EKG a odebrání anamnézy – od pacienta, nebo od příbuzných. Právě tady pomůžete vy: přesný čas začátku příznaků, seznam léků a informace o nemocech může lékař potřebovat hned. Péči vede neurolog ve spolupráci s radiologem a dalšími lékaři.

Proč lidé zbytečně čekají

Nebolí to

Slabost ruky, necitlivost tváře nebo zmatená řeč nemusí být doprovázeny žádnou bolestí. Snadno se pak svedou na únavu, nevyspání nebo stres.

Příznaky zmizí

Zvlášť zrádná je tranzitorní ischemická ataka (TIA), někdy označovaná jako „malá mrtvice“. Podle NZIP se při ní průtok krve v mozku naruší jen na krátkou dobu a příznaky obvykle ustoupí po několika minutách, někdy hodinách. Není to ale planý poplach: NZIP uvádí, že bez léčby každý desátý pacient s TIA utrpí do tří měsíců „pravou“ cévní mozkovou příhodu, a polovina z nich už do dvou dnů. Podle studie Oxfordské univerzity, kterou NZIP cituje, snižuje akutní léčba TIA riziko následné mrtvice o 80 %. Přechodné příznaky jsou proto důvodem k okamžitému vyšetření, ne k úlevě.

„Na mrtvici je ještě mladý“

Riziko s věkem roste, ale NZIP upozorňuje, že CMP může postihnout i lidi mladší 40 let. Podle NZIP navíc trvá v průměru nejdéle, než se pomoci dočkají právě mladí muži do 40 let. Věk není důvod příznaky přehlížet.

Postižený sám nechce obtěžovat

Člověk s poruchou řeči nebo zmateností často není schopen situaci správně vyhodnotit. Rozhodnutí volat záchranku pak leží na lidech kolem něj.

Je to v autě nebo na cestách

Náhlá slabost nebo porucha vidění za volantem nemusí být jen únava. Pokud se to stane vám nebo řidiči vedle vás, zastavte na bezpečném místě a volejte 155. Rozdíl mezi mrtvicí a únavou popisujeme i v článku mikrospánek za volantem – únava přichází postupně, mrtvice náhle. Pokud k nehodě už došlo, řiďte se článkem co dělat po dopravní nehodě a záchranářům řekněte, co jste u řidiče viděli před nehodou.

Nejčastější omyly

Co mohlo následovat

Pokud léčba přijde pozdě, poškozená část mozku se už obnovit nedá. Následky se liší podle toho, kterou oblast mrtvice zasáhla – může jít o trvalé ochrnutí, poruchy řeči, vidění nebo paměti, závislost na péči druhých, v nejhorším případě o smrt. Včasná léčba přitom podle NZIP zvyšuje šanci na lepší zotavení a na úspěšnou rehabilitaci.

Rizikové skupiny a rizikové faktory

Mrtvice může přijít u kohokoli, některé nemoci a návyky ale riziko výrazně zvyšují. NZIP uvádí tyto ovlivnitelné rizikové faktory:

Pokud máte v rodině někoho s fibrilací síní, cukrovkou nebo vysokým tlakem, je dobré, aby okolí znalo příznaky mrtvice. U starších lidí, kteří žijí sami, pomáhá pravidelný kontakt – krátký telefonát každý den. Ten navíc pomáhá rozpoznat i jiné problémy, třeba když se seniora snaží podvodníci obrat o úspory.

Jak tomu příště zabránit

Mrtvici se nedá předejít vždy, riziko se ale snížit dá. Všeobecná zdravotní pojišťovna mezi hlavní preventivní kroky řadí kontrolu krevního tlaku a cholesterolu, nekouření, omezení alkoholu, vyváženou stravu a dostatek pohybu. Stejně důležité je připravit se na situaci, kdy mrtvice přece jen přijde:

• Naučte příznaky celou rodinu, včetně dětí a starších rodičů. Pomůcka FAST se dá vysvětlit za minutu.
• Neignorujte přechodné příznaky. I když zmizely, jde o důvod k vyšetření.
• Mějte u sebe seznam léků. Zvlášť u seniorů, kteří užívají více přípravků. Záchranářům to pomůže a doma snížíte riziko, že dojde k záměně léků.
• Pravidelně navštěvujte praktického lékaře, nechte si měřit krevní tlak a léčbu, kterou vám předepíše, neukončujte sami.
• Myslete na cesty. Pokud vy nebo rodiče máte rizikové nemoci, zkontrolujte před odjezdem, co kryje cestovní pojištění. Nemocniční péče v zahraničí umí být velmi drahá.

Náhlá bolest hlavy, závrať a zmatenost mohou mít i jinou vážnou příčinu. Pokud se objeví u více lidí v jedné místnosti, třeba v koupelně s plynovým ohřívačem, myslete i na otravu oxidem uhelnatým. Když cítíte plyn, postupujte podle článku únik plynu: co dělat. I v takovém případě volejte 155.