Mikrospánek za volantem: pár sekund a sto metrů naslepo

Nemusíte usnout na minutu. Stačí, aby se vám víčka zavřela na tři sekundy. Při dálniční rychlosti auto mezitím ujede přes sto metrů a nikdo ho neřídí. Když pak otevřete oči, jste v jiném pruhu, na krajnici nebo těsně za kamionem. Mikrospánek se neohlásí. Ohlásí se ale únava, která mu předchází.

Modelová situace: poslední hodina cesty

Představte si návrat z dovolené. Vyjeli jste po obědě, máte za sebou šest hodin jízdy, děti vzadu spí a navigace ukazuje ještě hodinu do cíle. Je jedenáct večer, dálnice je prázdná a rovná. Pustíte si rádio nahlas, stáhnete okénko a říkáte si, že to „dáte“. Pak se vám na okamžik zatmí před očima a probudí vás drnčení vodicí čáry pod koly.

Tentokrát chybělo málo. Kdyby o kus dál stál v odstavném pruhu porouchaný vůz nebo začínala zatáčka, konec by byl jiný.

Co je mikrospánek a proč je tak zákeřný

Mikrospánek je krátká epizoda spánku v situaci, kdy spát nemáte. Trvá obvykle několik sekund (projekt Bezpečně na cestě uvádí tři až patnáct sekund). Člověk si ho často ani neuvědomí, jen mu „chybí“ kus silnice.

Přepočet na metry je jednoduchý:

Unavený řidič přitom nemá problém jen ve chvíli, kdy usne. Podle Evropské observatoře bezpečnosti silničního provozu (ERSO) se únava projevuje už dřív: pomalejšími reakcemi, horším udržováním směru, kolísáním vzdálenosti za vozidlem před vámi a sklonem „vypnout“ pozornost od řízení. Ve studiích se u unavených řidičů zvětšovaly korekce volantem a častěji se stávalo, že auto najelo dvěma koly za vodicí čáru.

Pomalejší reakce se nejvíc projeví tam, kde se musí rozhodovat rychle. Třeba u přechodu, kde vám do cesty vstoupí chodec, se kterým jste nepočítali. Proč tam nestačí spoléhat na přednost, popisujeme v článku chybělo málo na přechodu.

Únava, ospalost a mikrospánek nejsou totéž

ERSO rozlišuje dva pojmy, které v běžné řeči splývají. Ospalost je biologická potřeba spát, kterou řídí vnitřní hodiny a délka bdění. Únava je signál těla, že by probíhající činnost měla skončit, ať je fyzická, duševní, nebo jde jen o dlouhé bdění. Příčiny se liší, dopad na řízení je ale velmi podobný: klesá duševní i fyzická výkonnost.

Mikrospánek je pak nejkrajnější projev. Mozek si vezme, co potřebuje, bez ohledu na to, že zrovna držíte volant.

Proč se to stává

Nedostatek spánku

Nejčastější příčina je banální: málo spánku. Může jít o jednu krátkou noc před cestou i o dlouhodobý spánkový dluh. Podle přehledu ERSO z roku 2018 zvyšuje nedostatečný spánek noc před jízdou riziko nehody třikrát až osmkrát. Jedna ze studií, na kterou ERSO odkazuje, uvádí zhruba trojnásobné riziko u řidičů, kteří za posledních 24 hodin spali méně než pět hodin.

Vnitřní hodiny

Tělo má zvýšenou potřebu spánku přibližně mezi půlnocí a čtvrtou ráno a v menší míře i mezi druhou a čtvrtou odpoledne. V citované studii bylo riziko nehody při jízdě mezi druhou a pátou ráno 5,5krát vyšší. Proto je odpolední „útlum po obědě“ i noční jízda zrádná, i když se cítíte relativně fit.

Dlouhá a jednotvárná jízda

Rovná dálnice, tma, tempomat a stejné tempo. Monotónní prostředí snižuje bdělost. Unavují i hodiny za volantem samy o sobě, i když jste se předtím dobře vyspali.

Kdo je ohrožený víc

ERSO řadí mezi rizikové skupiny profesionální řidiče, řidiče na dlouhé trati, lidi pracující na směny, mladé řidiče, taxikáře a lidi s poruchami spánku. U řidičů s obstrukční spánkovou apnoí může být pravděpodobnost nehody z únavy až šestkrát vyšší. Pokud vás partner upozorňuje, že v noci chrápete a přestáváte dýchat, a přes den jste ospalí, stojí za to promluvit si s lékařem.

Není to problém „těch druhých“

Podle průzkumů v Kanadě, Evropě a USA, které ERSO shrnuje, řídí unavená nebo ospalá víc než polovina řidičů aspoň jednou za rok. Deset až čtyřicet procent řidičů přiznalo, že za posledních dvanáct měsíců za volantem na chvíli usnuli.

Česká čísla z projektu Bezpečně na cestě vypadají podobně. Téměř polovina řidičů má s mikrospánkem za volantem osobní zkušenost. Pětina řidičů usedne za volant, i když se cítí unavená, u řidičů z povolání je to až 40 %. A téměř polovina řidičů je přesvědčená, že si s únavou během jízdy poradí sama.

Co mohlo následovat

Podle přehledu ERSO se únava podílí na 10 až 25 % nehod. Nehody z únavy navíc bývají spojené s vážnými zraněními. Dává to smysl: kdo spí, nebrzdí a neuhýbá. Auto často vyjede ze silnice nebo do protisměru v plné rychlosti.

Pro představu o míře rizika: kdo řídí po 17 hodinách bez spánku, má podle ERSO riziko nehody srovnatelné s řidičem, který má v krvi zhruba 0,5 promile alkoholu, tedy dvojnásobné. Výzkum sledující řidiče v běžném provozu podle stejného přehledu ukázal, že jízda v únavě zvyšuje riziko nehody nebo situace, kdy k ní chybělo málo, téměř čtyřikrát. Řidiči, kteří uvedli, že za volantem málem usnuli, měli v jedné citované studii riziko nehody čtrnáctkrát vyšší.

Že únava umí zkreslit úsudek i profesionálům, ukazuje vyšetřování incidentu v San Francisku. Tam únava posádky podle amerického úřadu NTSB přispěla k tomu, že dopravní letadlo málem přistálo na pojezdovou dráhu plnou letadel. Piloti nespali, byli jen dlouho vzhůru a jejich tělesné hodiny ukazovaly tři ráno. Příběh popisujeme v článku Air Canada 759.

Mýty o únavě za volantem

Varovné signály: kdy je nejvyšší čas zastavit

Jakmile zaškrtnete byť jen jeden bod, nečekejte na další. Mikrospánek obvykle přichází až po těchto signálech, ale kdy přesně, dopředu nepoznáte.

Dobrá zpráva je, že ospalost si obvykle uvědomíte. Ve zmíněné studii z roku 1996 účastníci ospalost přiznali ve chvílích, kdy ji potvrzovalo i měření mozkové aktivity, a ještě než se jejich řízení zhoršilo, sami věděli, že jsou ospalí. Problém tedy většinou není v tom, že by řidič nic necítil, ale v tom, že signál přehlíží.

Co udělat hned

1. Zastavte na bezpečném místě. Britská pravidla silničního provozu (Highway Code) výslovně radí: pokud se cítíte ospalí, zastavte na bezpečném místě, ne v nouzovém zálivu ani v odstavném pruhu dálnice.
2. Vyspěte se, byť krátce. Spánek je jediná věc, která únavu skutečně řeší. Krátký spánek na parkovišti je lepší než pokračovat v jízdě. Po probuzení chvíli počkejte, než se úplně proberete.
3. Vyměňte se za volantem, pokud máte v autě odpočatého řidiče s řidičákem.
4. Protáhněte se a projděte, ale nepovažujte to za náhradu spánku.
5. Když to nejde, přespěte. Hodina navíc nebo noc v motelu je levnější než jakákoli nehoda.

Otevřené okno, hlasitá hudba, energetický nápoj nebo káva podle projektu Bezpečně na cestě unaveného řidiče na dlouho neproberou. Mikrospánek jen odsunou o několik minut. Mohou vám pomoct dojet na nejbližší odpočívadlo, ne do cíle.

Krátký spánek a káva: co říká výzkum

Britští výzkumníci J. A. Horne a L. A. Reynerová v roce 1996 otestovali v simulátoru deset ospalých řidičů. Mezi dvěma hodinovými jednotvárnými jízdami brzy odpoledne měli třicetiminutovou pauzu. V ní dostali buď příležitost ke spánku kratšímu než 15 minut, nebo 150 mg kofeinu v kávě, nebo kávu bez kofeinu.

Krátký spánek i kofein výrazně omezily chyby v řízení i pocit ospalosti. Jak dobře kdo v pauze spal, se u jednotlivých lidí lišilo, účinek kofeinu byl vyrovnanější. Samotná přestávka bez spánku a kofeinu nepomohla. Jde o malou laboratorní studii, ale ukazuje dobře, proč „jen se protáhnout“ nestačí.

Praktický závěr: když jste unavení, zastavte, krátce se prospěte a teprve pak zvažte, jestli pokračovat. Když se po probuzení necítíte dobře, jízdu ukončete.

Kdy nejde o obyčejnou únavu

Léky

Některé léky způsobují ospalost a v příbalovém letáku najdete upozornění, že ovlivňují schopnost řídit. Problém nastane i tehdy, když se léky omylem zamění nebo když si dávku vezmete dvakrát. Jak se tomu doma vyhnout, popisuje článek záměna léků doma. Když si nejste jistí, jestli s lékem smíte řídit, zeptejte se lékaře nebo lékárníka.

Náhlé příznaky, které nejsou únava

Únava přichází postupně. Pokud vy nebo spolujezdec náhle ztratíte sílu v ruce, poklesne vám koutek úst nebo se začne zadrhávat řeč, nejde o ospalost. Zastavte a volejte 155. Na co se zaměřit, shrnuje článek příznaky mrtvice.

Spánková apnoe a řidičský průkaz

Obstrukční spánková apnoe řeší i evropská pravidla pro řidičská oprávnění. Směrnice Komise 2014/85/EU za středně těžkou apnoi považuje 15 až 29 zástav a oslabení dechu za hodinu, za těžkou 30 a více. Řidičský průkaz mohou lidé se středně těžkou nebo těžkou apnoí mít, pokud prokážou, že mají nemoc pod kontrolou, léčí se a ospalost se jim zlepšuje. U řidičů osobních aut (skupina 1) mají lékařské kontroly probíhat nejméně jednou za tři roky, u profesionálních řidičů (skupina 2) jednou za rok.

Diagnóza tedy neznamená konec řízení. Neléčená apnoe s denní ospalostí ale za volant nepatří.

Když usíná někdo jiný

• Jako spolujezdec sledujte řidiče, zvlášť v noci. Když zívá, mlčí a auto plave v pruhu, řekněte to nahlas a navrhněte zastávku. Nečekejte, až to řidič přizná sám.
• Nezkoušejte ho „udržet vzhůru“ povídáním stovky kilometrů. Pomůže jen zastavení a spánek.
• Když na dálnici vidíte auto, které kličkuje mezi pruhy, držte si od něj odstup a nepředjíždějte ho těsně. Pokud je to bezpečné a telefon ovládá spolujezdec, zavolejte 158 nebo 112 a popište místo, směr a auto.
• Pokud máte autokameru, záznam uložte. Policii může pomoct, ale na sociální sítě nepatří. Proč, vysvětlujeme v článku autokamera jako důkaz.

Jak to vypadá v praxi: plán dlouhé cesty

Modelová situace. Jedete s rodinou k moři a navigace ukazuje zhruba devět hodin čisté jízdy. Takhle může vypadat plán, který počítá s únavou dřív, než přijde:

Nocleh po cestě si klidně rezervujte předem. Jen si ověřte, že inzerát je skutečný a neplatíte zálohu podvodníkovi. Na co si dát pozor, popisuje článek podvodné ubytování z inzerátu.

Jak tomu příště zabránit

Před cestou

• Vyspěte se. Nevyjíždějte po noční směně nebo po noci, kdy jste spali pár hodin.
• Naplánujte si přestávky. Highway Code doporučuje přestávku nejméně 15 minut po každých dvou hodinách jízdy. Projekt Bezpečně na cestě radí zastavovat zhruba každé dvě hodiny a podle situace si i zdřímnout.
• Pokud to jde, vyhněte se dlouhé jízdě mezi půlnocí a šestou ráno.
• Zkontrolujte příbalové letáky léků, které užíváte. Některé způsobují ospalost. Když si nejste jistí, zeptejte se lékaře nebo lékárníka.
• Nepijte alkohol večer před brzkým odjezdem. Kombinace s únavou je obzvlášť nebezpečná.

Na cestě

• Plánujte cestu na etapy a držte se jich, i když se zrovna cítíte dobře.
• Jezdíte-li ve dvou, střídejte se dřív, než je řidič vyčerpaný.
• Když vezete děti, zastávky jim prospějí taky. Při každé zastávce zkontrolujte, že jsou správně připoutané. Nejčastější chyby shrnuje článek chyby u dětských autosedaček.
• Za deště a tmy je řízení náročnější a unaví rychleji. Na mokré silnici navíc hrozí ztráta kontaktu s vozovkou, viz aquaplaning: jak reagovat.

Asistenční systémy: pomocník, ne náhrada spánku

Pokud má vaše auto hlídání pozornosti řidiče, nechte ho zapnuté a varování nebagatelizujte. Podle odhadu z Německa, který ERSO uvádí, by takové systémy při rozšíření do 70 % osobních aut mohly snížit počet nehod z únavy o 35 %.

V Evropské unii je systém varování před ospalostí a nepozorností řidiče povinný podle nařízení (EU) 2019/2144. U osobních, nákladních aut a autobusů (kategorie M a N) platí pro nově schvalované typy od 6. července 2022 a pro všechna nová vozidla od 7. července 2024. Starší auta ho mít nemusí.

Systém podle předpisu posuzuje bdělost řidiče z analýzy chování vozidla a v případě potřeby řidiče varuje. Neberte ho ale jako jediné měřítko. Zívání a těžká víčka poznáte sami a můžete zastavit dřív, než se ozve auto.

Co říká zákon

Zákon o silničním provozu (č. 361/2000 Sb.) únavu výslovně nejmenuje. Řidiči ale ukládá v § 5 odst. 1 písm. b) plně se věnovat řízení a v § 5 odst. 2 zakazuje řídit, je-li schopnost k řízení snížena v důsledku zdravotního stavu. Podle § 18 odst. 1 musí řidič přizpůsobit rychlost mimo jiné svým schopnostem. Pokud unavený řidič způsobí nehodu, odpovídá za ni stejně jako kdokoli jiný. Co v takovém případě dělat, popisujeme v článku dopravní nehoda: co dělat.

Profesionální řidiči se navíc řídí evropskými pravidly o době řízení a odpočinku (nařízení ES č. 561/2006). Podle shrnutí na portálu EUR-Lex platí mimo jiné:

• po 4,5 hodinách řízení nepřerušená přestávka nejméně 45 minut,
• denní doba řízení nejvýše 9 hodin, dvakrát týdně ji lze prodloužit na 10 hodin,
• týdně nejvýše 56 hodin a za dva po sobě jdoucí týdny nejvýše 90 hodin řízení,
• denní odpočinek nejméně 11 hodin, nanejvýš třikrát ho lze zkrátit na 9 hodin.

Pro řidiče osobního auta tato čísla neplatí. Dobře ale ukazují, s jakými limity počítají pravidla pro lidi, kteří řídí denně.