Záměna léků doma: když stačí sáhnout do špatné krabičky

Ranní spěch, dvě krabičky podobné barvy, a místo léku na tlak skončí v ruce lék někoho jiného. Nebo si nevzpomenete, jestli jste večerní tabletu už vzali, a pro jistotu ji dáte znovu. Nebo dítě najde babiččiny léky v kabelce. Záměna léků se nestává jen nepozorným lidem. Stačí chvilka a rozhodují další minuty.

Modelová situace

Představte si seniorku, která užívá šest různých léků. Ráno si je rozdělí do dávkovače, ale přeruší ji telefon. Když se vrátí, nepamatuje si, do kterých přihrádek už tablety dala, a jednu dávku přidá znovu. Nebo jiná situace: tatínek podá dítěti sirup na horečku a za hodinu mu maminka, která o tom neví, dá lék se stejnou účinnou látkou pod jiným názvem.

V obou případech nikdo nic nezanedbal úmyslně. Právě proto je dobré vědět, co dělat, když se chyba stane, a jak ji příště ztížit.

Proč se to stává

Podobné obaly, stejné látky pod různými názvy

Lék se stejnou účinnou látkou může existovat pod mnoha obchodními názvy. Lékárníci v kampani, kterou v roce 2016 vedlo zhruba 900 lékáren s pražským IKEM, upozorňovali, že paracetamol byl na českém trhu obsažen ve více než pěti stech přípravcích. Kdo nečte složení, může nevědomky vzít stejnou látku dvakrát – třeba v tabletě na bolest hlavy a zároveň v prášku „na chřipku“.

Hodně léků najednou

Čím víc přípravků člověk užívá, tím snáz se splete. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) v roce 2017 informoval o projektu SENIOR, v jehož rámci klinici provedli lékové audity u 357 klientů seniorských zařízení a vydali téměř 800 doporučení k úpravě léčby, v průměru 2,2 na jednoho klienta. Mezi zjištěnými problémy byly nejasné indikace, nevhodné dávkování, nežádoucí interakce, duplicity, ale i chybějící léčba existujících nemocí.

Neobvyklé dávkovací schéma

Některé léky se neberou denně. Evropská léková agentura (EMA) v roce 2019 zavedla nová opatření u methotrexátu, který se u zánětlivých onemocnění užívá jen jednou týdně. Pacienti ho kvůli chybám při předepisování, výdeji nebo nepochopení schématu brali denně, což vedlo k závažným nežádoucím účinkům včetně úmrtí. Tablety k týdennímu užívání proto mají být v blistrech, obal má nést výraznější upozornění a pacienti dostávají kartičku s pokyny. Lékaři mají podle EMA pečlivě ověřit, že pacient nebo pečující chápe, že se lék užívá jednou týdně.

Léky na dosah dětí

Toxikologické informační středisko ve svém manuálu pro rodiče z roku 2008 upozorňuje, že otravy u dětí souvisejí s často snadnou dostupností léků a s nedostatečnou pozorností dospělých. Tablety v kabelce návštěvy, na nočním stolku nebo v nezamčené lékárničce jsou pro malé dítě zajímavé.

Rozptýlení a únava

Noční podání léku dítěti, směna, nemoc, stěhování, cestování. Chyba přichází ve chvíli, kdy běžný rituál něco naruší.

Nejčastější typy chyb

Rizikové skupiny

Malé děti

Nerozlišují lék od bonbonu a všechno zkoumají pusou. Stejné množství léku, které dospělý snese, může být pro malé dítě nebezpečné. Proto se TIS vždy ptá na věk a hmotnost.

Senioři s více léky

Čím víc přípravků, tím víc příležitostí k omylu. Projekt SENIOR ukázal, že i u klientů seniorských zařízení, o které se starají odborníci, se v léčbě našla řada věcí k úpravě. Senioři navíc bývají terčem podvodníků, kteří jim nabízejí „zázračné“ přípravky nebo se vydávají za zdravotníky – typické scénáře popisujeme v článku podvody na seniory.

Pečující a rodiče

Kdo podává léky někomu jinému, pracuje často ve spěchu, v noci nebo po směně. Chybu udělá unavený člověk, ne nezodpovědný.

Lidé s neobvyklým schématem

Léky užívané jednou týdně, v cyklech nebo s postupně se měnící dávkou vyžadují víc pozornosti než „jedna tableta ráno“.

Jak mluvit s dětmi o lécích

Nenazývejte léky bonbony, ani když dítěti podáváte sladký sirup. Dítě si pak může „bonbon“ najít a vzít samo. Vysvětlete mu, že léky podává jen dospělý, a své tablety nepolykejte přímo před ním – malé děti rády napodobují, co vidí.

Když chybu zjistíte až za několik hodin

Někdy se na omyl přijde pozdě – třeba večer, když v dávkovači zbude o přihrádku méně, než by měla. I tehdy postupujte stejně: zjistěte, jaký lék a kolik ho mohlo chybět, a zavolejte TIS nebo lékaře. Řekněte, kdy k chybě nejspíš došlo a jak se postižený od té doby cítí. Odhad času je důležitý, i když není přesný.

Co mohlo následovat

Záleží na tom, o jaký lék jde, v jakém množství a komu. Proto se vás Toxikologické informační středisko vždy zeptá na věk a hmotnost postiženého. Kampaň lékáren k paracetamolu v roce 2016 připomínala případ muže, který během virózy užíval více přípravků s paracetamolem, předávkoval se a skončil s poškozenými játry až u transplantace. Lékárníci tehdy upozorňovali i na to, že alkohol riziko poškození jater zvyšuje.

Proto nerozhodujte podle toho, jak se postižený zrovna cítí. Poradu s odborníkem potřebujete i ve chvíli, kdy je zatím „v pořádku“.

Co udělat hned

Co vám budou na lince chtít říct

Podle manuálu Toxikologického informačního střediska se připravte na tyto otázky:

TIS na svých stránkách doporučuje mít doma balení aktivního (černého) uhlí, zvlášť v domácnostech s malými dětmi. Jestli a jak ho podat, se ale liší podle situace – o vhodnosti podání rozhoduje konzultace s TIS nebo lékařem. U některých látek aktivní uhlí nepomáhá.

Kam volat: rychlý přehled

Jak to vypadá v praxi: modelová situace s dítětem

Představte si, že na návštěvě u prarodičů najdete tříleté dítě u otevřené kabelky. Na zemi leží rozbalený blistr a dvě tablety chybí. Dítě si hraje a vypadá v pořádku.

1. Zkontrolujte, zda dítě reaguje a normálně dýchá. Pokud ne, volejte 155.
2. Vezměte blistr a krabičku, ať máte přesný název léku a sílu.
3. Spočítejte, kolik tablet chybí a kdy jste dítě naposledy viděli bez nich.
4. Volejte TIS. Mějte po ruce věk a přibližnou hmotnost dítěte.
5. Řiďte se tím, co vám poradí. Nic nepodávejte a nevyvolávejte zvracení bez jejich pokynu.
6. Pokud vás pošlou k lékaři, vezměte obal léku s sebou.

Stejně rychle je potřeba jednat, když dítě spolkne knoflíkovou baterii nebo se dusí drobným předmětem. Obojí vyžaduje jiný postup než otrava lékem.

Lékový záznam: přehled vašich léků v telefonu

Pomoci může i sdílený lékový záznam. Podle Národního zdravotnického informačního portálu jde o evidenci všech eReceptů, které byly konkrétnímu pacientovi vystaveny, případně vydány. Pacient si ho zobrazí ve webové nebo mobilní aplikaci eRecept, kde vidí přehled svých eReceptů maximálně za posledních pět let.

Do záznamu mohou nahlížet lékaři a lékárníci. Lékárník podle NZIP například při výdeji léku nebo při konzultaci, kdy pacient předloží občanský průkaz. Smyslem je předejít tomu, aby pacient užíval stejný lék dvakrát nebo nevhodnou kombinaci léků. Sdílení funguje automaticky a pacient s ním může kdykoli vyslovit nesouhlas, případně nesouhlas odvolat.

Myslete na to, že záznam obsahuje jen léky předepsané na eRecept. Co si koupíte bez receptu, v něm nenajdete. Proto je vlastní seznam léků včetně volně prodejných přípravků a doplňků stravy stále potřeba.

Jak tomu příště zabránit

Co vrátit do lékárny

Lékárna Všeobecné fakultní nemocnice v Praze uvádí, že od veřejnosti přebírá prošlé nebo nespotřebované léky – tablety, masti, čípky, roztoky, oční kapky, léky ve formě náplastí i veterinární léčiva. Ostré předměty do sběru nepatří a předplněné injekční systémy se odevzdávají jen ve speciální nádobě. Léky do koše ani do záchodu nepatří, protože mohou škodit lidem, zvířatům i životnímu prostředí.

Na cesty a mimo domov

Při cestování se rituál s léky snadno rozpadne: jiné časové pásmo, jiná taška, jiný režim. Vezměte si léky v originálních obalech a seznam s názvy účinných látek. Pokud se s léky v zahraničí něco stane, rozhoduje i to, co kryje vaše cestovní pojištění.

Léky nekupujte na neověřených webech ani přes inzeráty na sociálních sítích. Nevíte, co v balení skutečně je. Jak rozpoznat podezřelý obchod, shrnujeme v článku falešný e-shop: kontrolní seznam.

Seznam léků se hodí i v jiných akutních situacích. Když se u blízkého člověka náhle objeví pokles koutku nebo porucha řeči, záchranáři se na léky zeptají – víc v článku o tom, jak poznat příznaky mrtvice. Pokud má více lidí v domácnosti najednou bolest hlavy, nevolnost a závrať, nemusí jít o léky, ale o otravu oxidem uhelnatým. A kde jsou malé děti, patří k bezpečné domácnosti i zajištěná okna – proč, popisujeme v článku pád dítěte z okna.