Horská turistika: když se počasí zkazí a túra je delší, než jste čekali
Ráno svítí slunce, odpoledne je na hřebeni mlha a vítr. Jak plánovat túru, kdy se otočit, jak poznat podchlazení a jak přivolat Horskou službu na 1210.
Obsah článku
- Modelová situace: hřeben v říjnu
- Proč se to stává
- Co mohlo následovat
- Než vyrazíte: plán, počasí a lidé
- Předpověď a výstrahy ČHMÚ
- Vybavení, které rozhoduje
- V zimě navíc: laviny a lavinové území
- Když se počasí zkazí: co udělat hned
- Podchlazení: první pomoc na horách
- Jak přivolat Horskou službu
- Kdo platí záchranu: Česko a zahraničí
- Nejčastější chyby
- Jak tomu příště zabránit
- Časté otázky
- Zdroje
Ráno z údolí to vypadá na krásný den. Na hřebeni se ale během hodiny udělá mlha, přidá se vítr a začne pršet. Túra, která měla trvat pět hodin, se protahuje, jeden ze skupiny nestačí a v botách je voda. Horská služba opakuje rok co rok stejné rady: plánovat podle nejslabšího, sledovat počasí, nechodit mimo značené cesty a nepodceňovat hory. Na českých horách nemusí jít o Alpy, aby chybělo málo k vážnému problému.
Modelová situace: hřeben v říjnu
Parta tří kamarádů vyrazí v říjnu na hřebenovou túru. Předpověď na mobilu ukazuje sluníčko a dvanáct stupňů. Vyrazí v jedenáct, protože cesta autem trvala déle. Mají mikiny, jednu bundu do deště a dvě čokolády. Túra podle mapy vychází na 22 kilometrů.
Na hřebeni jsou ve dvě odpoledne. Fouká, teplota je o dost nižší než v údolí, přijde mlha a déšť. Jeden z nich začne zaostávat, je mu zima, třese se a přestává mluvit. To jsou signály, které mohou vést k podchlazení s rizikem pro život. Do cíle zbývá osm kilometrů a za tři hodiny bude tma. Tady se rozhoduje, jestli pokračovat, vrátit se, nebo volat pomoc.
Proč se to stává
Horská služba ČR shrnula zásady bezpečného pohybu v horách do desatera. Když se podíváte na typické problémy turistů, většina z nich odpovídá porušení některé z nich:
- Túra podle nejsilnějšího. Horská služba radí plánovat trasu podle fyzické a psychické kondice nejslabšího člena skupiny a jeho tempu přizpůsobit i chůzi.
- Předpověď jen z údolí. Horská služba doporučuje s předstihem získat co nejvíce informací o předpovědi počasí a v zimě i o sněhové a lavinové situaci.
- Nikdo neví, kam jdete. Podle desatera máte před odchodem předat informace o trase a předpokládané době návratu.
- Zkratky mimo značené cesty. Horská služba radí nepohybovat se mimo značené cesty.
- Vybavení na výlet do parku. Plánovat se má nejen trasa, ale i vybavení na ni, včetně léků.
- Vybitý telefon. Desatero připomíná mít vždy nabitý a zapnutý mobilní telefon.
Počasí na horách se liší od počasí v údolí. Na hřebeni bývá chladněji a víc fouká, mlha přijde rychle a značení v ní vidíte jen na pár metrů. A čas utíká jinak, než ukazuje mapa: stoupání, mokré kameny a přestávky túru prodlouží.
Co mohlo následovat
Zbloudění
V mlze se snadno ztratí značka. Kdo pak pokračuje „odhadem“, může sejít z hřebene na špatnou stranu, do srázu nebo do terénu bez cesty.
Podchlazení
Podchlazení nehrozí jen v zimě. Mokré oblečení, vítr a únava dokážou tělo vychladit i při teplotách nad nulou. Národní zdravotnický informační portál definuje hypotermii jako tělesnou teplotu nižší než 35,0 °C a mezi příčinami uvádí kromě pobytu v nepříznivých klimatických podmínkách i otravu alkoholem nebo drogami. Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy popisuje podchlazení ve stupních:
| Stupeň | Jak se projevuje |
|---|---|
| I. (tělesná teplota 35 až 32 °C) | Člověk je plně při vědomí, třese se a je mu zima |
| II. (32 až 28 °C) | Třes mizí, objevuje se porucha vědomí, ospalost a malátnost |
| III. (28 až 24 °C) | Třes není, člověk je v bezvědomí |
| IV. (pod 24 °C) | Bezvědomí, minimální až selhávající životní funkce |
Na horách teploměr mít nebudete. Důležité je poznat změnu chování: člověk, který se ještě před chvílí třásl a stěžoval si na zimu, najednou přestane mluvit, zpomalí, je zmatený nebo ospalý. To je varovný signál, že jde o víc než „jen zimu“.
Úraz a tma
Mokré kořeny a kameny, únava a spěch před setměním jsou častá kombinace, při které dojde k podvrtnutí kotníku nebo pádu. Se zraněným je sestup pomalý a do tmy se nemusíte stihnout dostat do bezpečí.
Bouřka
V létě může přijít bouřka. Na otevřeném hřebeni nebo na vrcholu jste v ní nejvíc ohrožení.
Než vyrazíte: plán, počasí a lidé
- Naplánujte trasu podle nejslabšího. Počítejte s pomalejším tempem, přestávkami a rezervou na zpáteční cestu.
- Zjistěte předpověď pro hory, ne pro město pod nimi. V zimě sledujte i sněhovou a lavinovou situaci.
- Vyražte brzy. Na podzim a v zimě je den krátký.
- Řekněte někomu, kam jdete a kdy se vrátíte. Horská služba doporučuje zapsat se do knihy vycházek a túr s trasou a předpokládanou dobou návratu.
- Nechoďte sami. Horská služba doporučuje chodit ve skupině nejméně tří lidí, aby si mohli vzájemně pomoct.
- Určete si body návratu. Předem si řekněte, v kolik hodin se otočíte, pokud nebudete na určitém místě.
- Nabijte telefon a vezměte si powerbanku.
- Zjistěte si, jak se v pohoří značí cesty a jaké výstražné tabule tam uvidíte. I to patří do desatera Horské služby.
Počítejte i s cestou autem. Pokud jedete na hory v zimě, zkontrolujte, kdy jsou zimní pneumatiky povinné, a do horských údolí se připravte na mlhu, víc v článku řízení v mlze. Zdržení na silnici pak zkracuje čas, který vám na túře zbude do setmění.
Předpověď a výstrahy ČHMÚ
Obecná předpověď v telefonu často ukazuje počasí pro nejbližší obec v údolí. Před horskou túrou se proto podívejte i na výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu. Zveřejňuje je na výstražné stránce vystrahy-cr.chmi.cz v mapě České republiky.
Co znamenají barvy
| Barva | Stupeň nebezpečí podle ČHMÚ |
|---|---|
| Zelená | Žádný stupeň nebezpečí |
| Žlutá | Nízký stupeň nebezpečí |
| Oranžová | Vysoký stupeň nebezpečí |
| Červená | Extrémní stupeň nebezpečí |
ČHMÚ vysvětluje, že stupeň nebezpečí je kombinací intenzity a pravděpodobnosti jevu. Výstraha tedy nevzniká jen podle toho, jak silný jev bude, ale i podle toho, jak pravděpodobně nastane. Mezi jevy, na které ČHMÚ výstrahy vydává, patří bouřky, silný vítr, sněhové jazyky nebo mráz. Pro túru po hřebenech jsou to přesně ty jevy, které rozhodují.
Jak s výstrahou naložit
Když na den túry platí výstraha před bouřkami nebo silným větrem, zvolte kratší trasu v nižších polohách, vyražte dřív, nebo túru odložte. Plán B je snazší vymyslet doma než v mlze na hřebeni.
Vybavení, které rozhoduje
- Nepromokavá bunda, i když je ráno slunečno.
- Rezervní oděv, podle Horské služby hlavně suché rukavice, ponožky a čepice.
- Náhradní suché triko.
- Pevné boty do terénu.
- Mapa a přehled o značení, telefon nemusí mít signál ani baterii.
- Nabitý telefon a powerbanka.
- Čelovka nebo kapesní svítilna, pro případ, že se túra protáhne do tmy.
- Píšťalka k přivolání pomoci.
- Lékárnička a znalost první pomoci.
- Vlastní léky, které pravidelně užíváte.
- Dost pití a jídla s rezervou.
- Izotermická (záchranná) fólie.
Pokud ve skupině je diabetik, alergik nebo člověk se srdečním onemocněním, domluvte se předem, co dělat, když mu bude zle. Pomoci mohou články hypoglykémie u diabetika a alergická reakce na bodnutí hmyzem.

V zimě navíc: laviny a lavinové území
Laviny nejsou jen problém velehor. Horská služba ČR vydává v zimní sezoně lavinovou předpověď pravidelně na každý den a zveřejňuje ji na svém webu. Vstupy do míst ohrožených lavinami jsou označeny tabulemi „lavinové území“. Při vysokém nebezpečí se tato místa uzavírají a značí tabulí „laviny, převisy“.
Pět stupňů lavinového nebezpečí
V Evropě platí jednotná pětistupňová stupnice. Horská služba u jednotlivých stupňů uvádí, jak často se vyhlašují a jaký mají podíl na lavinových nehodách:
| Stupeň | Sněhová pokrývka | Jak často a kolik nehod |
|---|---|---|
| 1 – nízké (zelená) | Celkem dobře zpevněná a stabilní | Asi 20 % zimní sezony, 7 % nehod |
| 2 – mírné (žlutá) | Na některých strmých svazích jen střední stabilita | Asi 50 % zimního období, 34 % nehod |
| 3 – značné (oranžová) | Na mnoha strmých svazích střední až slabá stabilita | Asi 30 % sezony, 47 % nehod |
| 4 – vysoké (červená) | Na většině strmých svahů slabá stabilita | Vyhlašuje se zřídka, 12 % nehod |
| 5 – velmi vysoké (červená s černým šrafováním) | Celoplošně velmi slabě zpevněná a nestabilní | Jen výjimečně |
Z čísel je vidět jedna věc: nejvíc nehod nepřipadá na nejvyšší stupeň, ale na třetí. V zimě se držte tyčového značení a do uzavřených lavinových území nevstupujte.
Když se počasí zkazí: co udělat hned
- Zastavte se a rozhodněte společně. Nejhorší je pokračovat jen proto, že „už jsme přece tady“.
- Otočte se včas. Pokud je cesta zpátky kratší nebo známá, bývá bezpečnější než pokračovat do neznáma.
- Oblékněte se dřív, než vám bude zima. Suchou vrstvu dejte pod bundu, mokré tričko vyměňte.
- Držte se značené cesty. V zimě sledujte tyčové značení.
- Jděte tempem nejslabšího a nikoho nenechávejte vzadu samotného.
- Jezte a pijte. Unavené a hladové tělo chladne rychleji.
- Když nevíte kudy, volejte včas. Horská služba je pro takové situace, ne až pro nejhorší konec.
V mlze a při zbloudění
Horská služba radí v létě při zbloudění opatrně sestupovat do údolí k orientačním bodům a dávat pozor na okraje skal a příkré travnaté srázy. Při zhoršené viditelnosti a ve tmě radí zůstat na místě a vyhledat závětří, případně si ho postavit třeba z pláštěnek.
V zimě platí: pokud vítr se sněhem vaše stopy nezavál, vraťte se po nich. Když jsou stopy zaváté, nepokračujte. Vyhledejte závětří, nebo si ho postavte třeba z lyží, a přivolejte pomoc.
K signalizaci použijte píšťalku, v noci svítilnu. Horská služba uvádí signál šestkrát za minutu. Přicházející pomoc odpovídá třikrát za minutu. Telefon šetřete, podle Horské služby chladem klesá výdrž baterie.
Bouřka
Podle Horské služby máte včas odejít z vrcholu, hřebene nebo plochého nechráněného místa. Neschovávejte se pod osamělé stromy, vysoké kameny ani skalní převisy a nezůstávejte v blízkosti horských potoků. V otevřeném terénu se skrčte v prohlubni hluboké alespoň jeden metr. Kovové předměty odložte jeden až dva metry od sebe.
Když se podchlazený člověk přestane třást a začne být zmatený nebo ospalý, jde o vážný stav. Volejte pomoc hned, nečekejte, jestli se to zlepší. Nenuťte ho do rychlé chůze a s těžce podchlazeným zacházejte velmi šetrně.
Podchlazení: první pomoc na horách
Podle Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy platí:
- Volejte pomoc a řiďte se pokyny operátora.
- Zabraňte dalším ztrátám tepla. Podložte člověka, aby neležel přímo na zemi, a zakryjte ho suchým oblečením nebo dekou. Použijte izotermickou fólii.
- Minimalizujte pohyb u těžce podchlazeného, zacházejte s ním extrémně opatrně.
- Těžce podchlazeného aktivně neohřívejte zvenku, třeba horkými obklady. Hrozí vážné poruchy srdečního rytmu.
- Když nedýchá, zahajte resuscitaci. Postup najdete v článku resuscitace laikem krok za krokem.
Alkohol „na zahřátí“ nepomůže, NZIP ho naopak uvádí mezi možnými příčinami hypotermie. Tento text nenahrazuje lékaře ani pokyny operátora záchranné služby.
Jak přivolat Horskou službu
| Co | Jak |
|---|---|
| Horská služba ČR (nonstop) | +420 1210 |
| Zdravotnická záchranná služba | 155 |
| Jednotné evropské číslo tísňového volání | 112 |
| Aplikace Záchranka | Tlačítko Horské služby, které odešle nouzovou zprávu s polohou a vytočí 1210 |
Horská služba uvádí své nonstop číslo ve tvaru +420 1210. Tak si ho uložte do telefonu.
Aplikace Záchranka
Podle provozovatele aplikace Záchranka obsahuje modul Horské služby tlačítko, které odešle nouzovou zprávu do dané oblasti a vytočí linku 1210. Aplikace posílá dispečinku přesnou polohu a údaje z profilu. Pokud nemáte datové spojení, nouzová zpráva se zašifruje a odešle jako SMS. Součástí je i elektronická kniha túr a funkce Patron, která sdílí vaši polohu vybraným lidem.
Aplikaci si nainstalujte a vyplňte profil doma, ne až na hřebeni. Záchranná služba doporučuje zadat i nepovinné údaje, třeba zdravotní informace, léky a kontakty na blízké.
Horská služba v roce 2021 uvedla, že v roce 2020 jí aplikace předala 931 volání.
Co říct operátorovi
- kde jste, nejlépe s polohou z aplikace nebo souřadnicemi, a poslední místo, které poznáte na mapě,
- co se stalo a kolik lidí potřebuje pomoc,
- jaký je jejich stav, zejména jestli jsou při vědomí a dýchají,
- jaké je počasí a kolik máte baterie v telefonu.
Po hovoru nevolejte zbytečně dalším lidem, šetřete baterii a buďte k zastižení.
Kdo platí záchranu: Česko a zahraničí
Co říká zákon
Horská služba byla do českého práva poprvé zakotvena novelou č. 301/2009 Sb. zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Tento zákon platí dodnes, pozdější novela č. 341/2015 Sb. ho dál upravila. Podle vlastních informací je Horská služba ČR od 21. 12. 2004 obecně prospěšnou společností, kterou založila Česká republika prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj.
Zásah v Česku
Horská služba zveřejňuje ceník takzvaných speciálních výkonů, platný od 1. 1. 2024. Informační leták k němu je určen zahraničním návštěvníkům hor.
| Výkon | Cena |
|---|---|
| Zásah přímo na stanici | 60 € |
| Zásah mimo stanici do 3 km, nejvýše 3 záchranáři | 230 € |
| Zásah mimo stanici nad 3 km nebo 4 až 10 záchranářů | 460 € |
| Příplatek při více než 10 záchranářích | 25 € za osobu a hodinu |
Horská služba v letáku vysvětluje, proč za zásah nestačí evropský průkaz zdravotního pojištění. Není zdravotnickým zařízením a její členové nejsou zdravotnickými pracovníky, takže se na zásahy nevztahují mezinárodní úmluvy o bezplatné zdravotní péči. Záchranáři na místě nevybírají hotovost, fakturu posílají později a pojištěný ji předá své pojišťovně.
Zásah v zahraničí
Horská služba ČR upozorňuje české turisty, že běžné cestovní pojištění nebo kartička pojištěnce na zásah horské služby v zahraničí nestačí a je třeba se připojistit.
Příkladem je Slovensko. Ministerstvo zahraničních věcí uvádí, že tam je zavedena úhrada takzvané technické pomoci záchranných služeb. Její výše závisí na počtu zasahujících a použitých prostředcích a může být značná hlavně při použití letecké přepravy. Horská záchranná služba má na Slovensku číslo 18 300, funguje tam i jednotné číslo 112.
MZV doporučuje ověřit, že se pojistná smlouva vztahuje i na pátrací, vyprošťovací a zachraňovací náklady, a vybrat pojištění podle sportů, které budete dělat. Pojistku uzavřete na celou dobu pobytu. Na co se v podmínkách dívat, rozebíráme v článku chyby v cestovním pojištění. Pokud berete pravidelné léky, přečtěte si i pravidla pro léky na cesty do zahraničí.
Nejčastější chyby
| Chyba | Proč je to problém |
|---|---|
| Túra naplánovaná podle nejzdatnějšího | Nejslabší člen nestačí a skupina se zdrží nebo rozdělí. |
| Pozdní odchod | Tma přijde dřív, než dojdete. |
| Předpověď jen pro město, výstrahy ČHMÚ nezkontrolované | Na hřebeni je chladněji, fouká a počasí se mění rychleji. |
| Bez bundy a teplé vrstvy | Mokré oblečení a vítr vedou k podchlazení. |
| Nikomu neříct trasu | Když se nevrátíte, nikdo neví, kde hledat. |
| Zkratka mimo značenou cestu | Hrozí zbloudění a pád v nebezpečném terénu. |
| Podcenit třetí stupeň lavinového nebezpečí | Podle Horské služby na něj připadá nejvíc lavinových nehod. |
| Pokračovat, protože „už je to kousek“ | Podceňujete čas, únavu i počasí. |
| Volat až úplně na konci | Záchrana v horách trvá. Čím dřív zavoláte, tím víc času je. |
| Hory v zahraničí bez připojištění na zásah horské služby | Záchrana, pátrání nebo vrtulník se mohou platit z vlastní kapsy. |
Jak tomu příště zabránit
Zapamatujte si poslední bod desatera Horské služby: nikdy nepodceňovat hory a nevystavovat nezodpovědným chováním do nebezpečí sebe ani ostatní. V praxi to znamená mít plán B, rozhodovat se včas a nestydět se otočit.
Po túře nekončí všechno u auta. Po dni v terénu se prohlédněte kvůli klíšťatům, víc v článku klíšťata, borelióza a encefalitida. A pokud máte po celodenní túře řídit domů, počítejte s únavou, víc v článku mikrospánek za volantem.
Časté otázky
Jaké je číslo na Horskou službu?
Horská služba ČR uvádí nonstop číslo +420 1210. Pomoc můžete přivolat i přes aplikaci Záchranka nebo na číslech 155 a 112.
Funguje aplikace Záchranka bez mobilních dat?
Podle provozovatele se nouzová zpráva při nedostatečném datovém spojení zašifruje a odešle jako SMS.
Může mi hrozit podchlazení i v létě?
Ano. Mokré oblečení, vítr a únava dokážou tělo vychladit i mimo zimu, zvlášť na hřebenech.
Jak poznám, že je podchlazení vážné?
Podle ZZS hl. m. Prahy se u mírného podchlazení člověk třese a je mu zima. Když třes zmizí a objeví se ospalost, malátnost nebo porucha vědomí, jde o vážnější stupeň a je třeba volat pomoc.
Jak se chovat, když mě na horách zastihne bouřka?
Horská služba radí včas odejít z vrcholu a hřebene, vyhnout se osamělým stromům, vysokým kamenům, převisům a potokům, v otevřeném terénu se skrčit v prohlubni a kovové předměty odložit jeden až dva metry od sebe.
Co dělat, když v zimě zabloudím?
Horská služba radí nepokračovat, pokud jsou stopy zaváté, postavit si závětří a přivolat pomoc, třeba světlem nebo zvukem šestkrát za minutu.
Zaplatí zásah horské služby v zahraničí kartička pojištěnce?
Ne. Horská služba ČR i MZV upozorňují, že je potřeba cestovní pojištění, které výslovně kryje pátrací, vyprošťovací a zachraňovací náklady.
Zdroje
- Horská služba ČR: Desatero zásad bezpečného chování při pohybu v horském terénu
- Horská služba ČR: Jak se chovat v horách
- Horská služba ČR: Stupně lavinového nebezpečí
- Horská služba ČR, učebnice: Lavinová prevence HS ČR
- Horská služba ČR: Ceník speciálních výkonů
- Horská služba ČR: Speciální výkony Horské služby ČR, o.p.s. (informační leták)
- Horská služba ČR: Upozornění: Cestovní pojištění na zásah horské služby v zahraničí nestačí (červenec 2018)
- Horská služba ČR: Aplikace Záchranka má nové funkce pro Horskou službu (únor 2021)
- Záchranka: Jak aplikaci používat
- Český hydrometeorologický ústav: Nápověda k výstražné stránce
- Národní zdravotnický informační portál: Hypotermie
- Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy: Pražská záchranka ošetřila první podchlazené pacienty (listopad 2018)
- Ministerstvo zahraničních věcí ČR: Slovensko – zdravotnictví a důležitá telefonní čísla
- Ministerstvo zahraničních věcí ČR: Cesta do zahraničí
- Poslanecká sněmovna PČR: Předpis 159/1999 Sb. a jeho novely
- Zákony pro lidi: Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu
Obsah vytvořený s pomocí AI. Tento článek jsme připravili s pomocí umělé inteligence (AI) a před zveřejněním prošel redakční kontrolou. Za obsah odpovídá redakce webu.


