Klíště: jak ho vyndat a jak rozeznat boreliózu od encefalitidy

Po víkendu na chatě najdete na dítěti klíště. Vytočíte ho pinzetou, kus zůstane v kůži, místo zčervená a za tři týdny už si na to nikdo nevzpomene. Pak přijde horečka, únava nebo skvrna, která se zvětšuje. Stačilo málo: klíště správně vyndat, místo sledovat a vědět, kdy jít k lékaři.

Modelová situace

Rodina se vrací z výletu. Večer ve vaně si maminka všimne klíštěte na podkolenní jamce syna. Vezme pinzetu a klíštětem otočí, jak to kdysi viděla. Tělíčko se utrhne, hlavička zůstane v kůži. Místo zakape jódem, druhý den je trochu zarudlé a za pár dní na něj všichni zapomenou.

O tři týdny později si syn stěžuje na únavu a na stehně má velkou červenou skvrnu. Nesvědí ani nebolí, tak ji nikdo neřeší. Právě v tomhle okamžiku je přitom léčba nejjednodušší.

Klíště je jen jedna z letních drobností, které se snadno podcení. Podobně se bagatelizuje otok po bodnutí vosou, dokud se nepřidá dušnost. Kdy jde o víc než o štípanec, popisujeme v článku alergická reakce na bodnutí hmyzem.

Co klíšťata přenášejí

V Česku je nejrozšířenější klíště obecné (Ixodes ricinus). Podle Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) přenáší lymskou boreliózu, klíšťovou encefalitidu a také další, méně časté nemoci, například tularémii, anaplazmózu nebo babeziózu. Dvě nejčastější a nejdůležitější jsou ale borelióza a encefalitida. Každá se chová jinak a jinak se jí dá předejít.

Lymská borelióza: skvrna, která se zvětšuje

Boreliózu způsobují bakterie, které se podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) přenášejí přisátím infikovaného klíštěte. Přenašeči jsou hlavně nymfy a dospělá klíšťata. SZÚ uvádí, že k přenosu infekce musí být klíště přisáté alespoň 24 hodin a riziko roste s délkou sání. Rychlé odstranění klíštěte je proto u boreliózy skutečná prevence.

Erythema migrans

Nejtypičtějším projevem je erythema migrans. Podle SZÚ jde o červenou skvrnu, která vzniká 2 až 30 dní po přisátí a postupně se z místa přisátí rozšiřuje. Vyskytuje se u 80–90 % případů. NZIP ji popisuje jako nebolestivou, putující skvrnu o průměru několika centimetrů, uprostřed někdy vybledlou.

Pozor na rozdíl od běžné reakce: NZIP uvádí, že samotné přisátí klíštěte vyvolá zarudnutí do 5 cm, které přetrvává 2 až 3 dny. Pokud se skvrna místo ústupu zvětšuje, je to důvod k návštěvě lékaře.

K erythema migrans se podle SZÚ mohou přidat bolesti hlavy, zvýšená teplota, únava a zduření mízních uzlin.

Když se nemoc neléčí

SZÚ rozlišuje tři stadia. V časném rozsevu (týdny až měsíce po nákaze) se může objevit neuroborelióza se záněty nervů nebo obrnou lícního nervu, postižení kloubů, šlach a svalů, vzácně i očí a srdce. V pozdním stadiu (měsíce až roky) může jít o dlouhodobé kožní změny, postižení nervového systému nebo lymskou artritidu, typicky kolene, lokte či ramene.

Podle údajů SZÚ, které citovala Česká televize, bylo v roce 2024 hlášeno přes 4 000 případů boreliózy. SZÚ v listopadu 2025 upozornil, že od 1. 7. 2025 eviduje nárůst hlášených případů. Příčinou je kromě měnící se epidemiologické situace i změna způsobu hlášení infekčních nemocí, takže čísla z různých let nejsou úplně srovnatelná.

SZÚ zároveň zdůrazňuje tři věci, které je dobré znát: lymská borelióza je léčitelné onemocnění, přítomnost protilátek v krvi sama o sobě neznamená nemoc a opakovaná antibiotická léčba nemá smysl.

Klíšťová encefalitida: nejdřív chřipka, pak mozek

Klíšťovou encefalitidu způsobuje virus. Kromě přisátí klíštěte se podle SZÚ může přenést i pitím nepasterizovaného ovčího, kozího nebo kravského mléka a konzumací sýrů či jiných výrobků z tepelně neošetřeného mléka. SZÚ uvádí také riziko přenosu při nesprávném odstraňování klíštěte.

Česko je podle SZÚ zemí s nejvyšším počtem případů klíšťové encefalitidy v celé Evropské unii. NZIP uvádí, že v letech 2010–2025 bylo v Česku hlášeno celkem 10 218 případů, nejvíce (861) v roce 2011. Podle údajů SZÚ, které citovala Česká televize, onemocnělo v roce 2024 celkem 670 lidí a do konce července 2025 dalších 372.

Dvoufázový průběh

• První fáze trvá podle SZÚ 2 až 7 dní a připomíná chřipku: zvýšená teplota, únava, slabost, bolesti kloubů, svalů a hlavy. SZÚ uvádí, že asi u třetiny pacientů první fáze chybí.
• Období bez příznaků trvá 4 až 10 dní. Člověk má pocit, že je zdravý.
• Druhá fáze postihuje nervový systém. Může jít o zánět mozkových blan s bolestí hlavy a světloplachostí, o zánět mozku s poruchami spánku, paměti, soustředění, rovnováhy a dezorientací, nebo o formu s obrnami.

Nemoc podle SZÚ vyřazuje člověka z běžného života dlouhodobě, i několik měsíců. Asi u čtvrtiny pacientů zůstávají trvalé následky, například poruchy soustředění, bolesti hlavy, únava, poruchy spánku, deprese, třes nebo poruchy rovnováhy. Smrtnost je v Česku podle SZÚ pod 1 %.

Co udělat hned: jak správně vyndat klíště

Postup níže vychází z doporučení NZIP a SZÚ. Klíště odstraňte co nejdřív, jakmile ho najdete.

Fotka místa přisátí s datem je praktická: když se skvrna změní, lékař uvidí, jak vypadala na začátku. Aby o takové fotky nepřišli ani při ztrátě telefonu, vyplatí se záloha fotek v telefonu.

Když část klíštěte zůstane v kůži

Nerýpejte se v ráně jehlou ani nožíkem. Místo vydezinfikujte a sledujte ho. Pokud se začne zanítit, zvětšuje se zarudnutí nebo se objeví další potíže, poraďte se s lékařem.

Prohlédněte se ještě jednou

NZIP upozorňuje, že klíště se po těle může pohybovat několik hodin, než se přichytí. Proto se doporučuje prohlédnout celé tělo hned po návratu z přírody a znovu následující ráno. U dětí nezapomeňte na vlasy, za ušima, podpaží, třísla a podkolenní jamky.

Kdy k lékaři

Pokud by postižený přestal reagovat a nedýchal normálně, řiďte se pokyny operátora 155 a zahajte resuscitaci. Jak na to, popisujeme v článku resuscitace laikem krok za krokem.

Ochrnutí poloviny obličeje nebo náhlá porucha řeči mohou mít i jinou příčinu, například cévní mozkovou příhodu. Jak ji poznat, popisujeme v článku příznaky mrtvice. V takové situaci neřešte, zda jde o klíště, a volejte 155.

Nejčastější chyby

• Točení klíštětem. NZIP upozorňuje, že přední část se při otáčení odtrhne.
• Mačkání a vytahování holými prsty. SZÚ uvádí riziko přenosu encefalitidy při nesprávném odstraňování.
• Čekání s odstraněním. U boreliózy riziko přenosu roste s délkou sání.
• Prohlídka jen jednou. Klíště se může přichytit až po několika hodinách.
• Přehlížení skvrny, protože nebolí. Erythema migrans typicky nesvědí ani nebolí.
• Spoléhání na to, že „ochrana je rychlé vyndání“. To platí pro boreliózu. Proti encefalitidě je spolehlivou ochranou očkování.
• Nepasterizované mléko a sýry z farmy nebo z cest. Mohou přenést virus encefalitidy.
• Užívání zbytků antibiotik z domácí lékárničky. Léčbu určuje lékař. Jak se vyhnout chybám s léky doma, popisujeme v článku záměna léků doma.

Jak tomu příště zabránit

V přírodě

NZIP a SZÚ doporučují:

• nosit světlé, hladké oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi, na kterém je klíště vidět,
• používat repelent, hlavně na spodní část nohou od kolen dolů,
• chodit po cestách, ne volně vysokou trávou a křovím,
• nesedat si na zem v místech, kde se klíšťata vyskytují,
• při chůzi občas zkontrolovat nohavice a ponožky,
• po návratu a druhý den ráno se důkladně prohlédnout.

Na houbách si klíště přinesete stejně snadno jako z procházky. Pokud chodíte do lesa kvůli úlovkům do košíku, přečtěte si i článek otrava houbami.

Očkování proti klíšťové encefalitidě

Proti boreliózě očkování v EU zatím není. Proti klíšťové encefalitidě ano a je to nejúčinnější ochrana. SZÚ uvádí, že ochrana se vytvoří u 99 % očkovaných.

• Schéma: základní očkování tvoří tři dávky. Podle SZÚ následuje první přeočkování za 3 roky a další po 5 letech. Přesné intervaly se řídí použitou vakcínou, určí je lékař.
• Kdy začít: ideálně v zimě, než se klíšťata aktivují. Existuje i zrychlené schéma pro ty, kdo začínají později.
• Kdo očkuje: dospělé i děti lze podle SZÚ očkovat v kterémkoli období roku.
• Úhrada: od 1. 1. 2022 je podle NZIP očkování hrazeno z veřejného zdravotního pojištění lidem nad 50 let. Mladším zdravotní pojišťovny často přispívají z fondů prevence. Podmínky a výši příspěvku ověřte u své pojišťovny.

Očkování není povinné. SZÚ ho doporučuje lidem, kteří jsou v riziku nákazy. Pokud často chodíte do lesa, na houby, pracujete na zahradě, jezdíte na chatu nebo máte psa, se kterým chodíte do přírody, proběhněte to s praktickým lékařem. Zeptejte se také, kdy vám vyprší ochrana z posledního očkování. Přeočkování se snadno zapomene, a proto si termín zapište do kalendáře v telefonu.

Pokud cestujete do oblastí, kde se klíšťová encefalitida vyskytuje, poraďte se o očkování s lékařem dost dlouho předem. A před cestou si ověřte, co pokryje cestovní pojištění, pokud byste v zahraničí potřebovali lékaře.

U dětí

Děti se prohlížejí nejhůř, protože klíšťata často sedí ve vlasech, za ušima nebo v záhybech kůže. Večerní prohlídku po venku udělejte rutinou jako čištění zubů. Starší děti naučte, ať se prohlédnou samy a klíště vám hned ukážou, zvlášť pokud už chodí ven bez dospělých nebo zůstávají samy doma. V létě u vody myslete také na bezpečnost při koupání, o které píšeme v článku tiché tonutí dětí.

Na chatě, na táboře a na zahradě

Klíště nemusíte chytit jen na túře. Stačí posekat trávu na zahradě, sednout si na mez nebo nechat děti hrát si pod keři. Pár praktických zvyků:

• Mějte „klíšťovou výbavu“ po ruce – pinzetu nebo kartičku, dezinfekci, papír a zapalovač. Na chatě nebo v batohu na výlet ji najdete rychleji než doma v šuplíku.
• Posekejte trávu kolem míst, kde si děti hrají. Klíšťata se podle SZÚ a NZIP drží hlavně ve vysoké trávě a křoví.
• Po návratu dejte oblečení stranou a projděte ho. Klíště se může po oblečení i po těle pohybovat několik hodin.
• Na táboře se zeptejte vedoucích, jak mají prohlídky dětí zorganizované a zda vám dají vědět, když dítěti klíště vyndají. Datum budete potřebovat pro případ skvrny nebo horečky.
• Nepijte nepasterizované mléko z farmy ani na dovolené, pokud nevíte, jak bylo ošetřeno.

Klíšťata na psech a kočkách

Domácí zvířata klíšťata z procházek nosí domů. NZIP doporučuje při odstraňování klíštěte ze zvířete používat gumové rukavice. Po odstranění si umyjte ruce a klíště zlikvidujte stejně jako to lidské. Na ochranu zvířete se poraďte s veterinářem.

Mýty o klíšťatech

Co říct lékaři

Lékař se bude ptát na souvislosti. Pomůže, když si připravíte:

• datum přisátí a přibližně, jak dlouho klíště mohlo sát,
• místo na těle a fotografii, jak místo vypadalo na začátku a jak vypadá teď,
• kde jste klíště chytili, zvlášť pokud to bylo v zahraničí,
• jaké máte potíže a od kdy, i když se vám zdají banální, třeba únava nebo teplota,
• zda jste očkovaní proti klíšťové encefalitidě a kdy jste dostali poslední dávku,
• zda jste v poslední době pili nepasterizované mléko nebo jedli sýry z něj.

Nevyžadujte antibiotika „pro jistotu“ hned po přisátí. Oficiální přehledy SZÚ a NZIP takový postup nedoporučují a léčbu určuje lékař podle příznaků.