Když senior upadne doma: vstát, nebo zůstat ležet a volat pomoc?

Telefon zvoní ráno, maminka to nebere. Když dcera odemkne byt, najde ji ležet na chodbě mezi ložnicí a koupelnou. V noci šla na toaletu, potmě zakopla o předložku a na zem spadla na bok. Vstát nedokázala a na telefon nedosáhla. Pád ve stáří je jiný než v mládí: častěji končí zlomeninou a pokud člověk zůstane dlouho ležet, přidávají se další komplikace. Zároveň jde o úraz, kterému se dá v mnoha případech předejít. Situace v úvodu je modelová.

Co se děje: proč je pád ve stáří jiný

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že nejvyšší úmrtnost na pády mají ve všech regionech světa lidé nad 60 let. Podle údajů z USA, na které odkazuje, utrpí 20 až 30 % starších lidí, kteří upadnou, středně těžké až těžké zranění.

Typickým následkem pádu ve stáří je zlomenina krčku stehenní kosti. Národní zdravotnický informační portál (NZIP) ji popisuje jako zlomeninu stehenní kosti v blízkosti kyčle, která často vzniká pádem na kyčel nebo na nohu. Zlomenina horního konce stehenní kosti se v Česku podle NZIP každoročně vyskytne u 8 000 až 11 000 lidí a ženy postihuje zhruba dvakrát častěji než muže. Riziko je vysoké zejména při snížené hustotě kostí, typicky u osteoporózy.

Modelová situace

Vraťme se k úvodu, který je modelový. Paní žije sama, užívá několik léků a v noci chodí na toaletu dvakrát i třikrát. Na chodbě nesvítí, aby nevzbudila sousedy přes skleněné dveře. Chodí v ponožkách. Na chodbě leží předložka, kterou má ráda, protože je teplá. Telefon nechává na nabíječce v obýváku. Po pádu cítí silnou bolest v kyčli a nemůže se postavit. Rozbor najdete níže.

Proč se to stává

NZIP u zlomeniny krčku jmenuje rizikové faktory, které souvisí s tělem, i ty, které souvisí s bytem:

• snížená hustota kostí a osteoporóza,
• svalová slabost a nestabilní chůze,
• vysoký věk,
• překážky v bytě, například okraj koberce nebo elektrický kabel,
• brýle s nevyhovujícími dioptriemi a špatný zrak,
• nevhodná obuv.

NZIP v článku o pádech v nemocnici doplňuje další situace, které platí i doma: k pádům nejčastěji dochází při cestě na toaletu, přispívají kluzké podlahy, špatné osvětlení, oslabení, závratě a účinky léků. Radí nechodit jen v ponožkách a nechodit potmě. Upozorňuje také, že lidé často nechtějí nikoho obtěžovat s prosbou o pomoc. To doma znamená, že si senior výměnu záclony nebo žárovky udělá sám.

Léky a zdravotní stav

WHO mezi rizikové faktory pádů řadí vedlejší účinky léků, horší rovnováhu a slabší zrak a jako jedno z preventivních opatření uvádí snížení užívání psychofarmak. Britská zdravotní služba NHS doporučuje nechat si léky zkontrolovat u lékaře nebo lékárníka, pokud by mohly ovlivňovat rovnováhu. Čím více léků člověk užívá, tím snáz se také spletou. Jak tomu předejít, popisuje článek o záměně léků doma.

Pád jako příznak

Někdy za pádem nestojí zakopnutí, ale náhlá zdravotní potíž. Pokud člověk upadne a má přitom pokleslý koutek, nemůže zvednout ruku nebo mluví nesrozumitelně, může jít o mozkovou příhodu, víc v článku o příznacích mrtvice. U diabetika může být za zmateností a pádem nízká hladina cukru, postup popisuje článek o hypoglykémii. V obou případech volejte 155. Pokud pádu předcházela bolest na hrudi, dušnost nebo náhlá slabost, volejte 155 také. Jak se může projevit infarkt, popisuje článek o příznacích infarktu u žen. A když se závrať, slabost nebo bolest hlavy objeví u více lidí v bytě s kamny nebo plynovým spotřebičem, přečtěte si článek o otravě oxidem uhelnatým.

Co mohlo následovat

Zlomenina krčku

NZIP uvádí tyto příznaky zlomeniny krčku stehenní kosti:

• bolest při tlaku na vnější straně kyčle,
• bolest v klidu v třísle a kyčli,
• omezený pohyb,
• modřiny a podlitiny,
• zraněná noha může vypadat kratší,
• někdy nezvyklá bolest v koleni nebo hýždích.

Léčba je podle NZIP převážně chirurgická a ideálně by měla proběhnout do 24 hodin. Lékaři kost buď zpevní šrouby či hřebem, nebo, zejména u starších pacientů, nahradí kyčelní kloub umělým. Mezi komplikace NZIP řadí hlubokou žilní trombózu, infekci, odumření hlavice stehenní kosti a omezení pohyblivosti. Proto je důležité nečekat „jestli to přejde“.

Hodiny na zemi

Když člověk po pádu nemůže vstát a nikdo o něm neví, může na zemi zůstat dlouho. NHS radí takovému člověku přikrýt se čímkoli, na co dosáhne, jemně hýbat rukama a nohama a zhruba každých 30 minut změnit polohu, aby se předešlo otlakům. Studená podlaha a dlouhé ležení také vedou k prochladnutí. Jak ho poznat a jak zahřívat, popisuje článek o podchlazení.

Rozbor modelové situace

V příběhu z úvodu se sešlo několik rizik, která NZIP jmenuje: cesta na toaletu v noci, tma, chůze v ponožkách a předložka jako překážka. K tomu několik léků a telefon mimo dosah. Silná bolest v kyčli a neschopnost vstát jsou přesně situace, kdy NHS radí volat záchrannou službu a nesnažit se o vstávání. Pomohlo by noční světlo na chodbě, odstraněná předložka, obuv s protiskluzovou podrážkou a telefon nebo tísňové tlačítko u sebe.

Co udělat hned: krok za krokem

Když upadne někdo blízký

1. Zachovejte klid a mluvte na něj. Zeptejte se, co se stalo, co ho bolí a jestli se uhodil do hlavy.
2. Zkontrolujte vědomí a dýchání. Pokud nereaguje nebo nedýchá normálně, volejte 155 a řiďte se operátorem, který vás navede k oživování. Postup najdete i v článku o resuscitaci laikem.
3. Při bolesti kyčle, zad, krku nebo hlavy volejte 155. Záchranáři u úrazů radí zbytečně s postiženým nehýbat.
4. Zahřejte ho. Podložte hlavu, pokud to nebolí, a přikryjte ho dekou. NHS radí udržovat upadlého v pohodlí a v teple.
5. Připravte informace pro operátora. Podle NZIP se ptá na přesné místo, co se stalo, stav vědomí a dýchání, ale i na věk a užívané léky. Seznam léků se hodí mít po ruce.
6. Když nic nebolí a sám chce vstát, nechte ho chvíli sedět nebo ležet a pomozte mu vstávat postupně, jak je popsáno níže. Nezvedejte ho v náručí.
7. Dejte vědět lékaři, i když pád skončil bez viditelného zranění. Pád může mít příčinu, kterou je dobré vyšetřit.

Pokud se senior uhodil do hlavy, sledujte v dalších hodinách varovné příznaky, které NZIP uvádí u poranění mozku: zhoršující se bolest hlavy, opakované zvracení, nadměrnou spavost, zmatenost, špatně srozumitelnou řeč, slabost končetin nebo křeče. Při nich volejte 155.

Poskytnout první pomoc je i zákonná povinnost. NZIP připomíná, že podle § 150 trestního zákoníku je každý povinen ji poskytnout v rozsahu přiměřeném svým znalostem a schopnostem, pokud to může udělat bez nebezpečí pro sebe nebo jiného.

Když upadnete sami: jak bezpečně vstát

NHS popisuje postup pro situaci, kdy se po pádu cítíte schopni vstát:

1. Nespěchejte a nevstávejte prudce.
2. Převalte se na bok a pak se rukama vzepřete na kolena a dlaně.
3. Dolezte k pevnému kusu nábytku, třeba ke křeslu nebo posteli.
4. Chytněte se ho, položte jedno chodidlo celou plochou na zem a pomalu se postavte.
5. Posaďte se a chvíli odpočívejte.

Pokud vstát nemůžete, zkuste dosáhnout na telefon nebo tísňové tlačítko. Když nejsou po ruce, volejte o pomoc nebo bouchejte do zdi či podlahy. Přikryjte se, hýbejte rukama a nohama a zhruba každých 30 minut změňte polohu.

Přehled: co v které situaci

Když skončí v nemocnici

Po zlomenině krčku obvykle následuje operace a pobyt v nemocnici. Ani tam riziko pádu nemizí. NZIP upozorňuje, že pacienti v nemocnici nejčastěji padají cestou na toaletu, často proto, že nechtějí personál obtěžovat s prosbou o pomoc. Radí nosit přezůvky s protiskluzovou podrážkou, nechodit jen v ponožkách ani potmě a o pomoc si říct. Totéž je dobré seniorovi připomenout při návštěvě.

Před návratem domů se ptejte lékařů a fyzioterapeutů, jaký pohyb je vhodný, jaké pomůcky budou potřeba a co je třeba v bytě upravit. Byt připravte dřív, než se senior vrátí: uvolněte cestu z postele na toaletu, doplňte světlo a madla. Pokud bude potřebovat pomoc s hygienou nebo jídlem, domluvte pečovatelskou službu s předstihem.

Tísňové tlačítko a další pomoc doma

Pro lidi, kteří žijí sami a mají vyšší riziko, existuje sociální služba tísňová péče. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ji upravuje v § 41. NZIP ji popisuje jako terénní službu s nepřetržitým spojením: člověk má elektronické zařízení, které se v krizové situaci spojí s dispečinkem. Může jít o přenosné zařízení, třeba hodinky, nebo o zařízení instalované v domácnosti, které se může spustit samo, když zaznamená nečinnost.

Poskytovatele ve svém okolí najdete v registru poskytovatelů sociálních služeb na webu Ministerstva práce a sociálních věcí. Tísňovou péči si sjednávejte přímo u registrovaného poskytovatele. Pokud někdo seniorovi nečekaně volá nebo zvoní u dveří a nabízí „tísňové hodinky“ za zálohu, zbystřete. Podvodníci se u starších lidí rádi vydávají za pracovníky různých služeb, jak ukazuje článek o podvodech na seniory.

Další podporu nabízí:

• pečovatelská služba, která podle NZIP pomáhá s běžnými denními činnostmi, například s hygienou, sebeobsluhou nebo stravou, v předem domluveném čase,
• příspěvek na péči, dávka ve čtyřech stupních podle míry závislosti, o které se rozhoduje po sociálním šetření a posouzení lékařem.

Nejčastější chyby

• Zvedat upadlého v náručí i přes bolest kyčle nebo zad.
• Čekat, „jestli to přejde“, když noha bolí a nejde na ni došlápnout.
• Nezmínit pád lékaři, protože „se nic nestalo“.
• Chodit v noci potmě a v ponožkách.
• Nechat v bytě koberečky, předložky a kabely, o které se dá zakopnout.
• Telefon na nabíječce v jiné místnosti.
• Nekontrolovat léky a brýle, i když se objevují závratě nebo horší vidění.
• Přestat se hýbat ze strachu. Svaly slábnou a riziko pádu roste.
• Lézt na štafle a židle kvůli žárovce nebo záclonám.

Jak tomu příště zabránit

Úprava bytu

NZIP a NHS doporučují jednoduchá opatření, která nestojí mnoho:

• Odstranit překážky: koberečky, předložky a kabely z míst, kudy se chodí.
• Dobré osvětlení, hlavně na cestě z ložnice do koupelny a na toaletu. Pomůže noční světlo nebo světlo se senzorem pohybu.
• Madla v koupelně a u toalety.
• Protiskluzové rohože ve sprše a ve vaně.
• Sedátko do sprchy nebo zvedák do vany.
• Vhodná obuv s protiskluzovou podrážkou, ne volné pantofle ani samotné ponožky.
• Pomůcky při chůzi, pokud je lékař doporučil.

Pohyb a rovnováha

NZIP u zlomeniny krčku uvádí, že pohybová aktivita snižuje riziko zlomeniny a zvyšuje hustotu kostí a že cvičení na zlepšení rovnováhy je zvlášť důležité. Jako vhodné formy jmenuje trénink chůze a rovnováhy, silový trénink, tanec, tai-či a aerobik. Doporučení pro seniory na NZIP počítá se 150 až 300 minutami středně intenzivní aktivity týdně a s posilováním všech hlavních svalových skupin nejméně dva dny v týdnu. NHS doporučuje cvičení síly a rovnováhy dvakrát týdně. Druh a intenzitu cvičení je dobré probrat s lékařem nebo fyzioterapeutem.

Léky, zrak a sluch

Nechte si u lékaře nebo lékárníka projít všechny léky včetně těch bez receptu. NHS doporučuje pravidelné kontroly zraku a sluchu. Brýle s nevyhovujícími dioptriemi jsou podle NZIP jedním z rizikových faktorů, které se dají snadno ovlivnit.

Kosti

Pokud má senior osteoporózu nebo už prodělal zlomeninu po malém úrazu, zeptejte se lékaře na možnosti vyšetření a léčby. Riziko zlomeniny krčku je podle NZIP vysoké právě při snížené hustotě kostí.

Když bydlíte daleko

Pokud rodiče nebydlí blízko, domluvte se na pevném čase denního telefonátu a na tom, co se stane, když ho nezvednou. Náhradní klíč může mít spolehlivý soused, který se může podívat. Tísňová péče může v takové situaci pomoci, protože zařízení se podle NZIP spojí s dispečinkem a některé typy se spustí samy, když zaznamenají nečinnost. Poskytovatele vybírejte v registru na webu MPSV a ptejte se, jak služba funguje, komu dispečink volá a jak se pomoc dostane do bytu.

Jak o tom mluvit

Mnoho starších lidí o pádech mlčí, protože se bojí ztráty samostatnosti. Rozhovor nevedte jako výčitku. Místo „už nesmíš sama chodit“ zkuste „pojďme udělat něco, abys mohla dál bydlet doma bezpečně“. Úpravy bytu dělejte spolu a nechte seniora rozhodnout, co mu vyhovuje. Domluvte si pravidelný telefonát, třeba každé ráno, aby případný pád nezůstal nepovšimnutý dlouhé hodiny. A výměnu žárovek nebo věšení záclon nabídněte převzít: pro starší člověka je pád ze štaflí zvlášť nebezpečný, víc v článku o pádu ze žebříku.

Obsah vytvořený s pomocí AI. Tento článek jsme připravili s pomocí umělé inteligence (AI) a před zveřejněním prošel redakční kontrolou. Za obsah odpovídá redakce webu.