Hučení v komíně a jiskry nad střechou: když hoří saze

Je večer, v kamnech to příjemně praská a najednou se ozve jiný zvuk: hluboké hučení, jako by komín nasával vzduch. Soused na ulici si všimne jisker, které létají nad střechou. V komíně hoří saze. Teplota uvnitř přitom může přesáhnout 1 000 °C a o tom, jestli zůstane u vyčištěného komína, nebo shoří krov, rozhoduje několik minut a jedna zásadní chyba, které se lidé dopouštějí z dobré vůle: sáhnou po vodě.

Co se děje: jak poznáte, že hoří saze

HZS Pardubického kraje uvádí tři nejčastější příznaky hoření sazí v komíně:

• praskání,
• hučení,
• vylétávající jiskry z komína.

Saze vznikají při nedokonalém spalování. Hasiči popisují, že se při něm na vnitřní straně komínové vložky velmi rychle vytvoří povlak sazí, které jsou téměř čistý uhlík. Když spotřebič není v pořádku, komín je ve špatném stavu, palivo je nekvalitní nebo spaliny špatně odcházejí, dochází i k takzvanému dehtování. Vrstva sazí a dehtu je pak palivem, které stačí zapálit jiskrou nebo plamenem z topeniště.

Podle HZS Pardubického kraje vznikají při vyhoření sazí uvnitř komína teploty přes 1 000 °C. Běžné spaliny přitom mají „jen“ několik set stupňů. Takový žár zatíží zdivo, komínovou vložku i všechno hořlavé, co je s komínem v kontaktu.

Modelová situace

Následující situace je modelová. Majitel chalupy celou zimu topí v kamnech „na úsporu“: přiškrcený přívod vzduchu, aby oheň vydržel přes noc, levné nekvalitní palivo a do kamen jde i papír a obaly. Kominíka naposledy viděl před dvěma lety. Jednoho mrazivého večera, když kamna pořádně rozpálí, se komín rozhučí. Otevře dvířka komína, aby se podíval, co se děje. Pak vezme kýbl vody. Každý z těch kroků je chybný a my si ukážeme proč.

Proč se to stává

Hasiči v Ústeckém kraji uvádějí, že převážná část požárů komínů vzniká v nevyčištěných sazích. Mezi další příčiny řadí nevhodnou konstrukci komína, zazděný trám a špatné spáry, u topidel pak špatnou instalaci nebo technické závady. HZS Pardubického kraje k tomu přidává nedbalost při údržbě spalinových cest, nedodržení bezpečné vzdálenosti hořlavých věcí od komína, chybně provedený prostup kouřovodu, vylétávající jiskry a žhavý popel.

Za tvorbou sazí stojí hlavně to, jak se topí:

• Nekvalitní nebo nevhodné palivo. Hasiči radí používat jen paliva určená pro daný spotřebič.
• Přiškrcené hoření. Když kamna jen doutnají a místo plamene vzniká hodně dýmu, usazují se saze rychleji.
• Spalování odpadu. Hasiči výslovně varují, že se odpady nemají pálit.
• Zanedbané čištění a kontroly. Vrstva sazí roste celou sezónu.

Co mohlo následovat: čísla hasičů

Požáry komínů nejsou okrajová záležitost. Generální ředitelství HZS ČR zveřejnilo v říjnu 2025 přehled za posledních deset let:

Zdroj: HZS ČR, tisková zpráva z 10. 10. 2025. Rok 2024 přinesl přímou škodu přes 190 milionů korun, nejvíc v celé řadě.

Jak to vypadá v jednom kraji

Celostátní čísla se skládají z desítek zásahů v každém kraji. HZS Pardubického kraje uvedl, že od začátku topné sezóny 29. září 2019 do poloviny ledna 2020 zasahoval u 26 požárů sazí v komíně, zatímco ve stejném období předchozí sezóny jich bylo 23. V lednu 2024 stejný sbor informoval o 38 požárech sazí a požárech souvisejících s topením za období od 1. října 2023 do 25. ledna 2024. Čtyři z nich podle hasičů způsobil žhavý popel. U některých případů hasiči vyčíslili škody na 2 miliony, 900 tisíc a 600 tisíc korun.

Požár sazí se nemusí zastavit v komíně. Popraskaný komín může pustit žár a jiskry do půdy nebo krovu. A poškozená spalinová cesta nemusí odvádět spaliny tam, kam má. To je cesta k otravě oxidem uhelnatým, který nevidíte ani necítíte. Jak poznat její příznaky, popisujeme v článku o otravě oxidem uhelnatým.

Co udělat hned: krok za krokem

1. Okamžitě přestaňte topit. Nepřikládejte.
2. Volejte 150 nebo 112. Nahlaste adresu, že hoří komín, a zda je v domě někdo, kdo potřebuje pomoc s odchodem.
3. Vyberte topeniště a odstraňte hořlavé věci z okolí kamen a komína: dřevo, papír, textil, uskladněné krabice.
4. Nehaste vodou. Pokud máte po ruce suchý písek, hasiči ho uvádějí jako vhodnější prostředek.
5. Neotvírejte komínová dvířka bez ochranných prostředků. HZS Pardubického kraje před tím výslovně varuje.
6. Nelezte na střechu. Hasiči radí nehasit požár ze střechy svépomocí.
7. Počkejte na hasiče venku u domu a naveďte je na místo.

Pokud se někomu udělá zle, dostaňte ho na čerstvý vzduch a volejte 155. Když nedýchá normálně, zahajte oživování podle článku o resuscitaci laikem.

Tabulka omylů

Rozbor modelové situace

Vraťme se k chalupáři z úvodu. Přiškrcený přívod vzduchu a nekvalitní palivo vedou k nedokonalému spalování, při kterém se podle hasičů usazují saze a vzniká dehet. Papír a obaly v kamnech jsou odpad, který tam podle HZS nepatří. Dva roky bez kominíka znamenají, že kontrola předepsaná jednou ročně neproběhla a saze se hromadily. Otevírání komínových dvířek bez ochranných prostředků hasiči výslovně nedoporučují. A kýbl vody by v rozpáleném komíně vytvořil páru, která může zdivo roztrhnout. Správně bylo přestat topit, vybrat topeniště, odklidit hořlavé věci z okolí a zavolat 150.

Po požáru: revize, ne jen úklid

Když hasiči odjedou, komín ještě není v pořádku jen proto, že přestal hučet. Vyhláška č. 34/2016 Sb. o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty v § 3 stanoví, že se revize spalinové cesty provádí mimo jiné po komínovém požáru. Revize se podle vyhlášky dělá i v dalších situacích:

• před uvedením nové spalinové cesty do provozu,
• při změně druhu paliva,
• při připojení spotřebiče ke staré, dlouho nepoužívané spalinové cestě,
• při výměně spotřebiče,
• při podezření na trhliny ve spalinové cestě.

HZS ČR upozorňuje, že revizi smí provádět jen osoba s oprávněním v oboru kominictví a revizním oprávněním pro spalinové cesty. Než revize proběhne, netopte.

Požár komína nahlaste i pojišťovně. Připravte si zprávy o čištění a kontrole spalinové cesty z posledních let. Po škodě se ptá každý, jestli byl komín udržovaný. Fotky poškození si uložte i mimo telefon, jak popisujeme u zálohy fotek. A zkontrolujte, na jakou částku máte dům pojištěný. Co znamená, když je pojistná částka nízká, vysvětluje článek o podpojištění domácnosti.

Co říká zákon: čištění, kontrola, revize

Povinnosti ukládá zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, a podrobnosti stanoví vyhláška č. 34/2016 Sb. Rozlišují tři různé úkony, které si lidé často pletou:

• Čištění odstraňuje saze a usazeniny.
• Kontrola posuzuje stav spalinové cesty po vyčištění. Dělá ji kominík, který o ní vystaví zprávu.
• Revize je podrobnější posouzení při změnách a po požáru, jak je popsáno výše.

Jak často čistit a kontrolovat

Lhůty stanoví příloha vyhlášky, pokud výrobce spotřebiče nebo dokumentace neurčují lhůty kratší. Přehled podle HZS ČR a přílohy vyhlášky:

Pro běžný rodinný dům s kamny nebo kotlem na dřevo či uhlí tedy platí: komín vyčistit třikrát za rok, při sezónním topení dvakrát, a nejméně jednou ročně ho musí zkontrolovat kominík. Pokud máte plynový kotel, stačí jednou ročně čištění i kontrola. Víc o bezpečnosti plynových spotřebičů najdete v článku o úniku plynu.

Co kominík při kontrole posuzuje

Podle § 2 vyhlášky č. 34/2016 Sb. se kontrola provádí po vyčištění spalinové cesty a kominík při ní posuzuje:

• stav spalinové cesty,
• zda spaliny odcházejí bezpečně,
• přístup k otvorům spalinové cesty,
• bezpečné vzdálenosti od hořlavých materiálů,
• stavebně technický stav.

O čištění a kontrole vystaví kominík zprávu. Vzory zpráv o kontrole a o revizi jsou přílohami vyhlášky. Zprávu si uložte k dokumentům od domu, budete ji hledat při pojistné události i při prodeji nemovitosti.

Co smíte udělat sami

HZS Libereckého kraje uvádí, že svépomocí lze provést pouze čištění spalinové cesty, ke které je připojen spotřebič na pevná paliva do 50 kW, a čištění spalinové cesty pro dieselagregáty. O čištění svépomocí je potřeba vést písemný záznam. Kontrolu ale svépomocí udělat nemůžete, ta patří kominíkovi. Vypalování komína, pokud nejde čistit jinak, smí podle vyhlášky dělat jen oprávněná osoba.

Pokuty

HZS ČR upozorňuje, že fyzické osobě hrozí za nedodržení povinností při čištění a kontrole spalinové cesty pokuta až 10 000 Kč, a pokud v souvislosti s tím vznikne požár, až 25 000 Kč. Pokuta ale bývá menší starost než škoda na domě.

Nejčastější chyby

• „Kominík byl před dvěma lety, to stačí.“ Kontrola má být nejméně jednou ročně, čištění u pevných paliv častěji.
• Topení odpadem. Obaly, plasty a jiný odpad do kamen nepatří, hasiči to opakují každou topnou sezónu.
• Přiškrcená kamna přes noc. Doutnající oheň dělá hodně dýmu a sazí.
• Hořlavé věci u komína. Dřevo, papír nebo krabice opřené o komín na půdě, prádlo sušené u kamen.
• Žhavý popel v plastové popelnici. HZS Pardubického kraje radí nechat popel zcela vychladnout a ukládat ho do nehořlavých uzavíratelných nádob v bezpečné vzdálenosti od hořlavých věcí.
• Zapalování ohně vysoce hořlavými kapalinami. Hasiči před tím varují.
• Nový spotřebič na starý komín bez revize. Vyhláška při výměně spotřebiče revizi vyžaduje.

Jak tomu příště zabránit

Topte tak, aby vznikalo co nejméně sazí

• Používejte jen palivo, pro které je spotřebič určený.
• Neškrťte oheň tak, aby jen doutnal.
• Nepalte odpad.
• Udržujte kouřovody a topidla v dobrém technickém stavu.

Popel: požár, který začne u popelnice

Komín není jediné místo, kde topná sezóna končí zásahem hasičů. HZS Pardubického kraje v zimě 2023/2024 evidoval čtyři požáry od žhavého popela. Hasiči radí:

• nechat popel zcela vychladnout,
• ukládat ho do nehořlavých uzavíratelných nádob,
• nádoby držet v bezpečné vzdálenosti od hořlavých látek,
• nikdy nesypat žhavý popel do plastové popelnice.

Nová kamna, krb nebo kotel

Hasiči mezi příčinami požárů komínů a topidel uvádějí i chyby, které vzniknou už při stavbě a instalaci: nevhodnou konstrukci komína, zazděný trám, špatné spáry, chybně provedený prostup kouřovodu, nedodržení bezpečné vzdálenosti hořlavých věcí a špatnou instalaci spotřebiče. Proto vyhláška vyžaduje revizi spalinové cesty při výměně spotřebiče, při změně paliva i při připojení ke starému, dlouho nepoužívanému komínu. Pokud kupujete starší dům nebo chalupu a plánujete zatopit ve „zděděných“ kamnech, nejdřív revize, pak oheň.

První zatopení v sezóně

Na podzim, když se po létě poprvé zatápí, se vyplatí chvíle kontroly. Je komín vyčištěný a zkontrolovaný podle lhůt? Není u kamen nebo na půdě u komína uskladněné dřevo, papír nebo krabice, které tam přes léto někdo odložil? Má hlásič kouře funkční baterii? Je připravená nehořlavá nádoba na popel? U chalup, kde se topí jen o víkendech, platí stejné otázky. Vyhláška pro sezónní provoz na pevná paliva do 50 kW počítá s čištěním dvakrát ročně a kontrolou jednou ročně.

Kominík v kalendáři

Domluvte si kontrolu s předstihem, ideálně před začátkem topné sezóny. Zprávy o čištění a kontrole si schovávejte, budete je potřebovat u pojišťovny i při prodeji domu. Pokud u dveří zazvoní někdo, kdo nabízí „povinnou kontrolu komína“ a vy jste nikoho neobjednávali, ověřte si ho dřív, než ho pustíte dovnitř. Podvodníci se u starších lidí rádi vydávají za pracovníky různých služeb, jak ukazuje článek o podvodech na seniory.

Detektory

Hlásič kouře v chodbě nebo u ložnic vás vzbudí, když požár přeskočí z komína do domu. Detektor oxidu uhelnatého upozorní, když spalinová cesta přestane správně odvádět spaliny. Obojí se vyplatí zejména tam, kde se topí pevnými palivy.

Požár nevzniká jen v komíně

Když už řešíte bezpečnost domu, projděte si i další místa, kde v domácnostech často začíná hořet: přetížené prodlužovačky a místo, kde nabíjíte koloběžku nebo elektrokolo. A pokud jde o škody v domě obecně, podobnou logiku dokumentace a pojištění popisujeme u vytopení souseda.