Falešný bankéř po telefonu: ve které chvíli zavěsit

Na displeji svítí číslo, které vypadá jako číslo vaší banky. Hlas je klidný a profesionální: „Evidujeme podezřelé přihlášení, někdo se snaží vybrat vaše peníze.“ O pár minut později vás „přepojí na policii“ a o půl hodiny později můžete stát u bankomatu nebo u přepážky. Stačilo zavěsit hned na začátku.

Co se děje

Podvody, při kterých se útočníci vydávají za bankéře, policisty nebo pracovníky České národní banky, patří k nejškodlivějším. Podle údajů České bankovní asociace, které v září 2026 zveřejnila ČTK, způsobili podvodníci klientům bank za prvních sedm měsíců roku 2026 škody za 1,9 miliardy korun, meziročně o 79 % více. Útoků bylo 62 705, o pětinu víc než o rok dříve, a průměrná škoda na jednoho klienta vzrostla na 30 335 Kč. Pokusy o připravení klientů o peníze přesáhly 10 miliard korun, bankám se podařilo zachránit 8,1 miliardy.

Mezi nejčastějšími způsoby útoku uvádí policie podle stejné zprávy podvodné telefonáty, SMS a falešné webové stránky. Prezident ČBA Aleš Blažek k tomu řekl, že podvodníci „stále více sázejí na sociální inženýrství, vytvářejí časový tlak“. Jinými slovy: nejde o prolomení bankovních systémů, ale o přesvědčení člověka, aby peníze poslal sám.

Policie ve Středočeském kraji v preventivním materiálu popisuje, jak takový útok vypadá: volající tvrdí, že váš účet je napadený, působí profesionálně, zná vaše základní osobní údaje, komunikuje i přes WhatsApp, posílá fotky „služebních průkazů“ a e-maily z adres, které se tváří jako úřední. Cílem je dostat vás k převodu peněz na „bezpečný účet“, k výběru hotovosti nebo ke vložení peněz do kryptobankomatu. Podle stejného materiálu jsou 80 % obětí ženy a průměrný věk obětí je 45 let – nejde tedy jen o seniory.

Případ z Ostravy: chybělo málo

V únoru 2026 policie popsala případ muže kolem třiceti let. Volala mu „policistka“, že jeho identitu prodávají zkorumpovaní zaměstnanci banky a že pokud nebude spolupracovat, sám se dopustí trestného činu. Poslala mu fotku služebního průkazu, do hovoru se přidal „pracovník ČNB“, který ho „monitoroval“ přes videohovor, a celé to bylo prezentováno jako tajná akce. Měl si vzít úvěry v celkové výši 1,2 milionu korun. Ve dvou bankách vybral po 300 000 Kč. Pozorná pracovnice banky se ho na výběry vyptávala, muž nakonec kontaktoval známého policistu a kurýr, který si pro peníze přišel na parkoviště, byl zadržen. Devatenáctiletý mladík měl u sebe podle policie 885 000 Kč, které téhož dne převzal od jiné oběti. Stíhán je vazebně pro podvod a hrozí mu dva až osm let vězení.

Případ z jižních Čech: tři hlasy, jeden podvod

Ve stejném měsíci popsala jihočeská policie muže, kterého podvodníci obvolávali postupně ve třech rolích. Nejdřív „policistka“ oznámila, že jeho účet někdo napadl. Pak se ozvala „pracovnice banky“, která to potvrdila. Nakonec zavolal „bankéř“, navedl ho ke kliknutí na odkaz a k převodu peněz. Muž přišel přibližně o 70 000 Kč. Každý další hovor přitom jen potvrzoval ten předchozí – přesně to dělá z podvodu věrohodný příběh.

Jak takový hovor probíhá

Variantou je instalace „bezpečnostní aplikace“. Komerční banka v březnu 2026 varovala před scénářem, kdy podvodník po telefonu pošle odkaz ke stažení falešné aplikace a pak klienta vyzve, aby přiložil platební kartu k telefonu a zadal PIN. Tím se údaje z karty přenesou do podvodné aplikace. Policie už v roce 2022 upozorňovala i na programy pro vzdálený přístup, přes které podvodník převezme kontrolu nad počítačem nebo telefonem, a na nátlak, aby oběť vložila hotovost do kryptobankomatu. V té době evidovala přes 450 takových případů.

Nejčastější triky: ukázky vět a zpráv

Konkrétní formulace se mění, stavba zůstává. Následující věty jsou ilustrativní, sestavené podle scénářů, které popisuje policie a banky. Pokud některou z nich uslyšíte, víte, v jaké fázi podvodu jste.

Úvod, který má vyděsit

• „Dobrý den, tady bezpečnostní oddělení vaší banky. Před chvílí se někdo z ciziny pokusil přihlásit do vašeho účtu.“
• „Evidujeme žádost o úvěr na vaše jméno. Podávali jste ji vy?“
• „Vaše osobní údaje prodávají zaměstnanci banky, vyšetřujeme to.“

Zpráva, která má působit úředně

• Fotka „služebního průkazu“ nebo „pověření“ poslaná přes WhatsApp.
• E-mail s logem policie nebo ČNB a „číslem jednacím“.
• SMS s odkazem na „bezpečnostní aplikaci“ nebo „ověření klienta“.

Pokyn, kvůli kterému to celé je

• „Peníze musíme přesunout na zajištěný účet, než je stáhnou.“
• „Vezměte si úvěr, tím zablokujete úvěrový rámec podvodníkům.“
• „Vyberte hotovost, přijde si pro ni náš kolega, řekne vám heslo.“
• „Až se vás v bance zeptají, řekněte, že jsou to peníze na rekonstrukci.“

Věty, po kterých okamžitě zavěsit

Skutečná banka vs. falešný bankéř

Některé banky nabízejí možnost ověřit, jestli s vámi opravdu mluví jejich pracovník. Komerční banka například uvádí, že bankéře lze ověřit v aplikaci KB+. Zeptejte se své banky, jestli má podobnou funkci. A pozor na ČNB: podle jejího varování z června 2026 podvodníci šíří i nabídky úvěrů, které má údajně poskytovat přímo Česká národní banka. Nic takového ČNB veřejnosti nenabízí.

Proč to funguje

Číslo na displeji nic nedokazuje

Podvodníci umějí podvrhnout číslo volajícího (spoofing). Český telekomunikační úřad proti tomu zavedl opatření: od 1. června 2024 musí operátoři zajistit, aby volající byl označen skutečným telefonním číslem, a od 1. července 2024 se blokují hovory ze zahraničí, které se neoprávněně prokazují českými čísly. Podle ČTÚ se tak měsíčně blokují jednotky milionů pokusů o volání a oslovené instituce hlásí pokles podvodů. Blokace ze zahraničí se ale nevztahuje na mobilní čísla, protože ta mohou legitimně volat z roamingu – u nich spoléhá ČTÚ na ochranná opatření mobilních operátorů. Známé číslo na displeji proto neberte jako důkaz.

Strach a autorita

Kdo má pocit, že právě přichází o celoživotní úspory, nejedná racionálně. Když se k tomu přidá „policista“ nebo „pracovník ČNB“, přirozená důvěra k institucím se obrátí proti vám.

Znalost vašich údajů

Volající zná vaše jméno, banku nebo adresu. Působí to jako důkaz, že jde o skutečnou banku. Tyto údaje ale mohou pocházet z úniků dat, z dřívějších podvodných formulářů nebo z ovládnutých účtů na sociálních sítích. Pokud máte podezření, že vám někdo ovládl profil, postupujte podle návodu k hacknutému účtu na Facebooku.

Izolace

Požadavek na mlčení je klíčový. Pracovníci bank a blízcí jsou často ti, kdo podvod zastaví – jako v Ostravě.

Jak to vypadá v praxi: modelová situace

Následující příběh je modelový. Nepopisuje konkrétní případ, skládá dohromady postupy, které uvádí policie a banky.

Paní Jana, 52 let, je v práci, když jí v úterý dopoledne zazvoní mobil. Na displeji je pevné číslo s pražskou předvolbou. Muž se představí jako pracovník bezpečnostního oddělení banky, zná její jméno i to, u které banky má účet. Tvrdí, že někdo z Polska právě zadal žádost o spotřebitelský úvěr na 400 000 Kč.

Za dvě minuty ji „přepojí na kriminalistu“. Ten jí na WhatsApp pošle fotku průkazu a vysvětlí, že do věci jsou zapletení lidé přímo z její pobočky, takže tam nesmí nic říkat. Nejbezpečnější prý bude vzít si úvěr sama, aby ho nemohl čerpat podvodník, a peníze uložit na „chráněný účet“, který spravuje policie.

Tady je bod, kde chybí málo. Paní Jana má dvě možnosti. Buď pokračuje, protože hlas je přesvědčivý a průkaz vypadá pravě. Nebo si všimne tří věcí, které se v jednom hovoru nikdy nepotkají u skutečné banky: jiný účet, úvěr a mlčení vůči bance. Zavěsí, najde číslo banky v aplikaci a zavolá. Bankéřka jí potvrdí, že žádná žádost o úvěr neexistuje. Celé to trvalo pět minut.

Co mohlo následovat

Převedené úspory, které se už nemusí podařit získat zpět. Úvěry, které byste museli splácet, i když peníze skončily u podvodníka. Zneužitá karta nebo ovládnuté bankovnictví. U úvěrů na statisíce až miliony může jít o dluh na roky. Dluh, který nesplácíte, může časem skončit až u exekutora – jak rychle se to umí stát i s malou částkou, popisuje článek o zapomenuté pokutě a exekuci.

Co udělat hned

Během hovoru

Policie připomíná pravidlo tří Z: Zastav. Zavěs. Zkontroluj.

1. Zavěste. Nemusíte být zdvořilí a nemusíte nic vysvětlovat.
2. Zavolejte bance sami – na číslo z webu banky, z aplikace nebo ze zadní strany karty. Nikdy nevolejte zpět na číslo, které vám volalo, a nepoužívejte číslo, které vám volající nadiktoval.
3. Pokud se volající vydával za policistu, volejte linku 158.
4. Pokud se někdo vydával za ČNB, informace si můžete ověřit na bezplatné zelené lince ČNB 800 160 170.

Když už jste peníze poslali, vybrali nebo nainstalovali aplikaci

1. Okamžitě volejte bance a nechte zablokovat karty a přístup do bankovnictví. Popište přesně, co jste udělali: jaké platby, jaké kódy, jakou aplikaci.
2. Volejte policii na 158. Pokud máte domluvené předání hotovosti, policie může kurýra zadržet.
3. Odinstalujte aplikaci pro vzdálený přístup nebo „bezpečnostní“ aplikaci a telefon ani počítač do vyřešení nepoužívejte k bankovnictví.
4. Reklamujte platby písemně. Postup i lhůty najdete v další části.
5. Uložte si důkazy: čísla, ze kterých volali, zprávy z WhatsAppu, e-maily, fotky „průkazů“, čísla účtů, snímky obrazovky z bankovnictví.
6. Změňte hesla k e-mailu a dalším účtům, pokud je podvodník mohl vidět, a zapněte si dvoufázové ověření.
7. Nezůstávejte na to sami. Bílý kruh bezpečí provozuje nonstop Linku pomoci obětem 116 006 a poskytuje bezplatnou pomoc obětem trestných činů.

Co říká zákon a banka

Neautorizovaná vs. autorizovaná platba

Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, rozlišuje, jestli platbu schválil klient, nebo ne. U neautorizované platební transakce (tu jste nezadali ani neschválili) má banka podle § 181 povinnost ji napravit nejpozději do konce následujícího pracovního dne poté, co ji zjistila nebo co jste ji oznámili.

Podle § 182 nese plátce ztrátu do částky odpovídající 50 eurům, pokud byla transakce provedena ztraceným, odcizeným nebo zneužitým platebním prostředkem. V plném rozsahu ale ztrátu nese, pokud jednal podvodně nebo pokud své povinnosti k platebnímu prostředku porušil úmyslně nebo z hrubé nedbalosti. Sdělit podvodníkovi PIN nebo kódy může banka posoudit právě takto.

Když jste převod zadali sami

Pokud jste platbu zadali a potvrdili vlastníma rukama, banka ji zpravidla považuje za autorizovanou – i když jste jednali pod nátlakem a v omylu. Vrácení peněz pak není nárok, ale výsledek snahy banky zachytit peníze na cílovém účtu. Proto rozhoduje rychlost: čím dřív bance zavoláte, tím větší šance.

Lhůty

Neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platbu je třeba bance oznámit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 13 měsíců ode dne, kdy byla částka odepsána (§ 188 zákona o platebním styku). Nečekejte ale na výpis – volejte hned.

Finanční arbitr

Když banka reklamaci zamítne, můžete se obrátit na finančního arbitra. Řízení je bezplatné, podmínkou je předchozí písemná reklamace u banky. Návrh lze podat na formuláři, přes online průvodce na webu arbitra, poštou, e-mailem s uznávaným podpisem nebo datovou schránkou.

Trestní stránka

Kdo někoho uvede v omyl a obohatí se tím, dopouští se podvodu podle § 209 trestního zákoníku. Základní sazba je až dva roky, u větší škody jeden až pět let a u nejvyšších škod pět až deset let. Stíhaní bývají i kurýři, kteří hotovost přebírají – jako devatenáctiletý mladík z Ostravy.

Jak tomu příště zabránit

• Uložte si do telefonu číslo své banky z oficiálního webu, ať ho v panice nemusíte hledat.
• Nastavte si rozumné limity pro platby a výběry v bankovní aplikaci, pokud to vaše banka umožňuje.
• Když se vás pracovník banky ptá, proč vybíráte velkou částku, řekněte pravdu. Právě otázky od pracovnic a pracovníků bank opakovaně pomohly podvod zastavit.
• Aplikace instalujte jen z oficiálního obchodu a nikdy na pokyn někoho, kdo vám volá.
• Do bankovnictví se nepřihlašujte z cizích zařízení a nezabezpečených sítí. Proč, vysvětluje článek o rizicích veřejné Wi-Fi.
• Vyzkoušejte si podvod nanečisto. Česká bankovní asociace provozuje v rámci kampaně #nePINdej! Kybertest s ukázkami phishingu, podvodných SMS, falešných hovorů i deepfake videí; odborným garantem je Policie ČR a NÚKIB.
• Mluvte o tom v rodině. Stejné techniky používají podvodníci u seniorů s legendou vnuka nebo policisty.
• Nic nepodepisujte a nesjednávejte po telefonu pod tlakem. Pokud už se to stalo u běžné smlouvy, podívejte se, jak funguje odstoupení od smlouvy uzavřené po telefonu.

Telefonát bývá jen jedna část útoku. Často mu předchází kliknutí na odkaz – v SMS o nedoručeném balíku, na podvodném e-shopu nebo v odkazu od falešného kupujícího na bazaru.