Brigáda za lajkování: jak vás „úkoly“ připraví o statisíce

„Hledáme lidi na brigádu z domova. Za zhlédnutí a lajk videa až stovky korun denně.“ Zkusíte to, splníte pár úkolů a na účet vám opravdu přijde 700 Kč. Pak vás přesunou na Telegram, do „VIP skupiny“ s vyššími odměnami. Podmínka je malý vklad. Za tři měsíce můžete být o statisíce lehčí. Chybělo málo: stačilo si všimnout, že práce, za kterou platíte vy, není práce.

Co se děje

Podvodné brigády za lajkování, hodnocení nebo recenze jsou kombinací falešné pracovní nabídky a investičního podvodu. Nejdřív vám zaplatí malé částky, abyste uvěřili. Pak po vás chtějí vklady, které se mají „zhodnotit“ nebo „odemknout výplatu“. Peníze se už zpravidla nevrátí. Stejně jako u podvodné lásky na internetu si podvodník nejdřív získá vaši důvěru a o peníze požádá až potom.

Jičínsko: 700 Kč na začátek, 315 000 Kč na konci

Královéhradecká policie v červnu 2024 popsala případ 48leté ženy z Jičínska. Nabídka zněla na brigádu spočívající v lajkování a psaní komentářů k filmům: 125 Kč za kladné hodnocení pěti videí a denní výdělek 3 až 5 tisíc korun. Po splnění prvních úkolů dostala 700 Kč, což v ní vzbudilo důvěru. Pak jí nabídli vstup do „VIP zóny“ s vyššími výdělky za hodnocení filmů – s podmínkou vložit peníze. Ve čtyřech transakcích poslala 315 tisíc korun. Zbystřila, až když podvodníci chtěli dalších 200 tisíc a nabízeli jí půjčku 80 tisíc korun.

Rumbursko: „Evžen“ z Telegramu

V říjnu 2024 ústecká policie informovala o mladé ženě, která na sociálních sítích klikla na reklamu na brigádu spočívající ve zhlížení a lajkování videí za přibližně 200 Kč za zhruba 15 videí. Odkaz ji přesměroval na Telegram, kde jí muž vystupující pod jménem „Evžen“ nabídl vyšší výdělky, pokud bude investovat do kryptoměn. V několika transakcích poslala podle jeho pokynů do kryptoměnových směnáren přes 201 tisíc korun.

Rychnovsko: recenze hotelů za 2,5 milionu

Týdeník Policie v prosinci 2025 popsal případ 44letého muže z Rychnovska, který na sociálních sítích odpověděl na nabídku online brigády spočívající v psaní recenzí hotelů. První měsíc mu chodily provize v eurech na kryptoměnový účet. Další výplaty ale byly podmíněné dosažením určité hranice, kterou musel doplnit z vlastních peněz. Podvodník hranici neustále zvyšoval. Za tři měsíce muž poslal 100 000 eur, tedy přibližně 2,5 milionu korun, a nedostal nic. Policejní mluvčí Andrea Muzikantová k tomu uvedla, že podvodníci využívají psychický nátlak a strach a nutí oběti jednat rychle a bez rozmyslu.

Jak podvod probíhá krok za krokem

Proč vám nejdřív zaplatí

Většina lidí má nabídky rychlého výdělku za podezřelé. Jenže když na účet reálně přijde 700 Kč, podezření zmizí. Podvodník za tu investici nic neriskuje: je to zlomek částky, kterou pak vyláká.

Druhý trik je virtuální zůstatek. Na podvodné stránce nebo v aplikaci vidíte, jak vaše odměny rostou. Ta čísla ale nejsou peníze, jen text na obrazovce. Když chcete vybrat, objeví se podmínka: dosáhnout hranice, splnit „prémiový úkol“, zaplatit daň nebo poplatek. Každé doplnění posune hranici o kus dál.

Třetí prvek je skupina. V chatu na Telegramu často vidíte další „brigádníky“, kteří se chlubí výplatami. Může jít o spolupracovníky podvodníků nebo o falešné účty. Vzniká tak dojem, že to funguje všem kromě vás – a že stačí ještě jeden vklad.

Varovné signály

Modelová situace: kapesné navíc

Následující příběh je modelový. Nepopisuje konkrétní případ, skládá dohromady postupy, které popsala policie.

Klára, 24 let, je na mateřské a hledá přivýdělek. Na WhatsApp jí přijde zpráva v bezchybné češtině: agentura hledá lidi, kteří budou hodnotit videa pro zvýšení jejich sledovanosti. Úkoly zaberou pár minut denně. Klára první den olajkuje deset videí a večer jí na účet přijde 450 Kč.

Druhý den ji „koordinátorka“ přidá do skupiny na Telegramu. Vysvětlí, že kromě běžných úkolů existují „investiční úkoly“: vložíte 2 000 Kč a do hodiny dostanete 2 600 Kč. Klára to zkusí a opravdu to vyjde. Pak přijde úkol za 15 000 Kč s odměnou 20 000 Kč. Po jeho splnění ale zůstatek nejde vybrat – prý je potřeba dokončit sérii tří úkolů. Třetí stojí 40 000 Kč.

Klára peníze nemá. Koordinátorka jí poradí, ať si půjčí, že to za den vrátí. Tady chybí málo. Klára ukáže konverzaci partnerovi. Ten si všimne, že za „práci“ platí ona. Klára přestane odpovídat, zavolá bance a nahlásí to policii. Přišla o 17 000 Kč. Kdyby si půjčila, dlužila by dalších 40 tisíc.

Druhá past: z brigádníka bílým koněm

Ne všechny falešné brigády chtějí vaše peníze. Některé chtějí váš bankovní účet. Pachatelé, kteří potřebují vyprat peníze z podvodů, hledají lidi, přes jejichž účty je pošlou dál. Takovému člověku se říká bílý kůň nebo peněžní mula.

Jak nábor vypadá

Pražská policie v květnu 2026 popsala typické scénáře. Neznámý člověk se zeptá, jestli může poslat peníze na váš účet, že si je pak vyzvedne v hotovosti – třeba proto, že má prý zablokovaný účet nebo kartu – a nabídne vám odměnu v řádu tisíců korun. Nebo falešný zaměstnavatel chce přístup k vašemu bankovnímu účtu „kvůli výplatě mzdy“.

Podle zprávy Policie ČR, kterou v květnu 2026 převzal server Kurzy.cz, se na pracovních portálech objevily inzeráty slibující tisíce korun za „testování bankovních aplikací“. Po kontaktu se zadavatelem následuje sepsání dohody o práci a pokyn založit si bankovní účet a poslat „zaměstnavateli“ přístupové údaje. Přes takový účet pak tečou peníze obětí jiných podvodů.

Jaké to má následky

Policie uvedla případ ženy, která muži v hotelu umožnila používat svůj účet. Připsalo se na něj 200 000 Kč a muž je obratem vybral. Peníze pocházely z podvodu, při kterém poškozený přišel o 365 000 Kč. Soud ženu odsoudil k pěti měsícům podmíněně.

Deník s odkazem na Nejvyšší státní zastupitelství uvedl, že k listopadu 2023 čelilo trestnímu stíhání za legalizaci výnosů z trestné činnosti 333 osob, z toho 139 za nedbalostní formu. Podle stejného článku odhalila mezinárodní akce v roce 2023 přes deset tisíc bílých koní a téměř 500 náborářů a zatčeno bylo přes tisíc lidí. Mezi cílové skupiny patří studenti, ženy na rodičovské dovolené a lidé, kteří hledají krátkodobé brigády.

Co mohlo následovat

• Ztráta všech vkladů. Kryptoměnové převody na účty podvodníků se prakticky nedají vrátit.
• Dluhy. Nabídka půjčky „na dorovnání“ je běžná součást podvodu. Nesplácený úvěr může skončit až u exekutora – jak rychle se to umí stát i s malou částkou, popisuje článek o zapomenuté pokutě a exekuci.
• Trestní stíhání. Kdo půjčí účet nebo přeposílá cizí peníze, riskuje obvinění z legalizace výnosů z trestné činnosti.
• Zneužití identity. Kopie dokladů nebo SIM karta koupená na vaše jméno mohou posloužit k dalším podvodům. Pražská policie výslovně radí nekupovat SIM karty na své jméno pro jiné. Co se děje, když někdo ovládne vaše telefonní číslo, vysvětluje článek o SIM swapu.
• Půjčky od blízkých. Oběti si často půjčují u rodiny a škoda se tak rozprostře na další lidi. Proč s tím být opatrní, popisujeme u půjčky kamarádovi nebo příbuznému.

Co udělat hned

Když jste do „brigády“ vložili peníze

1. Zastavte všechny další platby. Žádný vklad, žádný poplatek za výběr, žádná „daň z výhry“. Podvodníci po odhalení často chtějí ještě jednu platbu.
2. Odmítněte nabízenou půjčku a nic nepodepisujte.
3. Volejte bance. Popište, kam a kdy jste peníze posílali. Pokud jste zadávali údaje z karty nebo přístupy do bankovnictví, nechte je zablokovat.
4. Uložte důkazy: snímky konverzací z Telegramu a dalších aplikací, uživatelská jména, odkazy na stránky, adresy kryptoměnových peněženek, potvrzení plateb a výpisy.
5. Podejte oznámení na policii – linka 158 nebo kterákoli služebna.
6. Nahlaste reklamu nebo profil sociální síti, přes kterou nabídka přišla.
7. Změňte hesla, pokud jste na podvodné platformě použili stejné heslo jako jinde. Zda už někde uniklo, zjistíte podle návodu, jak zjistit únik hesla.
8. Nevěřte „vymahačům“. Nabídky, že vám někdo peníze za poplatek vrátí, jsou další kolo téhož podvodu, stejně jako u investičních podvodů.

Když vám na účet přišly cizí peníze

1. Nic nepřeposílejte a nevybírejte.
2. Kontaktujte banku a řekněte, že jde o platbu, kterou jste měli poslat dál na pokyn cizí osoby.
3. Obraťte se na policii a přineste konverzace s „zaměstnavatelem“.
4. Pokud jste někomu předali přístupy k účtu, nechte je v bance okamžitě zablokovat a změnit.

Co říká zákon

Podvodníci, kteří lákají na falešnou brigádu a vyberou vklady, se dopouštějí podvodu podle § 209 trestního zákoníku. Výše trestu závisí na škodě: v případu z Jičínska se škodou 315 tisíc korun policie uvedla hrozbu až pěti let vězení, v případu z Rychnovska se škodou 2,5 milionu korun až osmi let.

Na straně bílých koní jde o legalizaci výnosů z trestné činnosti. Trestní zákoník ji postihuje v úmyslné formě (§ 216) i z nedbalosti (§ 217). Za nedbalostní formu hrozí podle Policie ČR až jeden rok vězení. Nedbalost znamená, že jste o původu peněz vědět nemuseli, ale podle okolností jste vědět měli a mohli – například když za přeposlání cizích peněz dostáváte odměnu od anonymního člověka.

Oběť, která vkládala vlastní peníze, je poškozená a může uplatnit nárok na náhradu škody. Reálně je ale vymáhání u anonymních pachatelů a kryptoměnových převodů velmi obtížné. Nejlepší ochranou je nezaplatit ani první vklad.

Nejčastější chyby

• „První výplata přišla, takže je to v pořádku.“ První výplata je součást podvodu.
• Věřit zůstatku na obrazovce. Peníze máte teprve tehdy, když jsou na vašem bankovním účtu a nikdo po vás nic dalšího nechce.
• Dorovnávat „práh pro výplatu“. Hranice se posune znovu.
• Brát si půjčku na další vklad. Z oběti se tak stává dlužník.
• Posílat peníze přes kryptosměnárny na pokyn cizího člověka.
• Půjčit účet „jen na jednu platbu“.
• Stydět se a nic nehlásit. Policie řeší takové případy po celé republice a vaše oznámení může pomoci dalším.

Jak tomu příště zabránit

• Pravidlo jedné věty: za práci platí zaměstnavatel vám, nikdy ne vy jemu.
• Ověřte firmu. Seriózní zaměstnavatel má jméno, sídlo a IČO, které najdete ve veřejných rejstřících.
• Nabídky z neznámých čísel ignorujte. Nereagujte na SMS ani zprávy na WhatsAppu a Telegramu od lidí, které neznáte. Pokud vám podobnou nabídku přeposílá známý, může jít o převzatý účet na WhatsAppu.
• Nikomu nedávejte přístup k bankovnictví, ani „zaměstnavateli“ nebo „bance“. Jak vypadá telefonát falešného bankéře, popisuje článek o falešném bankéři po telefonu.
• Nekupujte SIM karty ani nezakládejte účty na své jméno pro cizí lidi.
• Nevstupujte do kryptoměn na radu cizího člověka z chatu.
• Mluvte o tom s dětmi a mladými. Studenti a mladí lidé hledající brigádu jsou častým cílem.
• Buďte opatrní i u „výher“ a „dárků“, které po vás chtějí malý poplatek. Princip je stejný jako u falešné výhry.